Petr Štěpánek označuje současnou českou společnost za rozdělenou, ovšem nepovažuje tento stav za kritický – podle něj je do určité míry rozdělena vždycky. Zásadní rozdíl a problém zároveň spočívá v nepřijetí společného konsenzu ze strany poražených, kteří se snaží vyvolat nadstandardní nepokoje ve společnosti. „Proběhnou volby či nějaké referendum, někdo vyhraje, někdo prohraje. Tak už to chodí. Novým společenským fenoménem ovšem je, že poražení, respektive jejich příznivci, výsledek neakceptují. Protestují, stávkují, demonstrují. Vidíme to ve Spojených státech, bylo to tak s brexitem, je to tak i u nás,“ tvrdí.

Podle názoru Petra Štěpánka Milion chvilek v čele c Minářem vykonává svou práci perfektně. Ovšem ne pro sebe. Svou činností spíš přispívá k upevnění pozic Babiše a zvyšuje podporu hnutí ANO. „Výsledkem ‚práce‘ chvilkařů je pravý opak zamýšleného, a že tedy soudruzi z Milionu chvilek pro demagogii asi někde udělali chybu. Tohle nevymyslíš,“ míní Štěpánek.

Trikolóra jako alternativa pro Česko

Mediální analytik si nemyslí, že by se v tomto roce ve vnitřní politice někdo výrazně prosadil nebo něčím překvapil. Jediná událost, kterou Štěpánek považuje za důležitou, je vyloučení Václava Klause mladšího z ODS, což je podle Štěpánka fatální chyba předsedy ODS Fialy. Tento krok bezprostředně přispěl k tomu, že Klaus mladší se stává samostatným politickým subjektem. Trikolóra se tak označuje za formující se třetí silu, jež nabízí voličům alternativní volbu mimo vládní a mainstreamové opoziční tábory.

„Pro spoustu voličů to znamená, že už zase mají koho s čistým svědomím volit, respektive, že nemusí se sebezapřením volit menší zlo, nebo tzv. volit nohama, což znamenalo, že k volbám nešli vůbec,“ pronesl Štěpánek.

Budoucnost evropského projektu

Současné procesy v Evropské politice vnímá Štěpánek jako klíčový mezník pro Evropskou unii. Zastává názor, že dnešní stav evropského projektu je ve slepé uličce, o čemž mimo jiné svědčí Brexit. „Evropská unie se poprvé za dobu své existence nerozrůstá, nýbrž zmenšuje. Je to historický obrat. Pokud se EU nevrátí k modelu Evropského společenství, tedy nikoli pouze před Lisabonskou smlouvu, nýbrž až před Maastricht, tedy ke společenství založenému na ekonomické spolupráci, a bude naopak dál a dál fedrovat vynucovanou fiskální a politickou jednotu, nemůže to dopadnout dobře,“ učinil závěr Štěpánek.  Nakonec ve vztazích s EU doporučuje sledovat vlastní zájmy, i když to bude v rozporu s oficiální pozicí Bruselu. Jako vhodný příklad uvádí Maďarsko. Podle něj je možné prosadit to své i bez uvažování o výstupu z Unie.