„Snažím se zjistit nějaké detaily a vyjasnit, co se děje,“ řekl Dujarric na briefingu, když reagoval na žádost, aby incident nějak okomentoval.
Nedávno jsme informovali o tom, že zaměstnanci Sputniku Estonia obdrželi od policie a pohraniční služby dopisy, ve kterých je jim vyhrožováno trestním stíháním, když do 1. ledna neukončí pracovní poměr s Mezinárodní informační agenturou MIA Rossia Segodnia (Rusko dnes).
Tato opatření dotyční odůvodňují sankcemi, které zavedla Evropská unie dne 17. března 2014 vůči řadě fyzických a právnických osob, a to vzhledem k událostem na Ukrajině.
„Stále se nás snaží obvinit z nějakých smrtelných hříchů, včetně tlaku na nezávislá média, a sami dělají to, z čeho nás obviňují. To je ovšem podivuhodný cynismus,“ komentoval Putin situaci v Estonsku.
Dodal ale, že proti vnitřnímu rozhodnutí cizí země toho moc udělat nelze.
„I když to může být nepříjemné, je třeba se domáhat možnosti pracovat dokonce i v těchto zemích, které se bojí vašich informací, jež sdělujete vašim čtenářům a posluchačům. Jinak nelze pochopit, proč překáží vaší činnosti. Asi se prostě bojí vašich informací, vašeho vlivu na lidi,“ dodal.
Šéfredaktorka MIA Rossia Segodnia a televizní stanice RT Margarita Simoňanová tento týden vyzvala prezidentku Estonska, Kersti Kaljulaidovou, aby nepřipustila zatčení novinářů.
„Nedokážu si upřímně řečeno dost dobře představit, že v Estonsku mohou porušit všechna myslitelná práva a svobody a poslat do vězení třicet novinářů. Já však, jako šéfredaktorka Ruska dnes, beru tuto hrozbu vážně. Na Ukrajině totiž strávil kvůli svému povolání 400 dní za mřížemi náš kolega Kirill Vyšinskij,“ obrátila se Simoňanová na prezidentku.
„Vím, že by si vztahy mezi našimi zeměmi zasloužily, aby byly lepší. Jsme si také vědomi Vaší schopnosti vést klidný dialog, za což si Vás vážíme. Proto nechceme, stejně jako i Vy, abychom se museli za Estonsko stydět. Společně to nedopusťme,“ píše šéfredaktorka.
Tisková služba agentury MIA Rossia Segodnia (Rusko dnes) označila akci estonských úřadů za neslýchané. Rovněž prohlásila, že se obrátí na OSN, OBSE, Radu Evropy, UNESCO a Evropský soud pro lidská práva se žádostí o zhodnocení tohoto bezprecedentního případu ve věci porušení svobody projevu a podniknutí opatření pro zajištění práv novinářů.