Minulý týden prezident Miloš Zeman podepsal novelu zákona o státních svátcích, v souladu kterou si v Česku budeme připomínat 21. srpen jako Den památky obětí invaze a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy. Ruské ministerstvo zahraničí však vůči tomuto rozhodnutí zaujalo skeptickou pozici.

„Snaha Prahy znovu se vracet k událostem starým půl století s cílem zapojit je do současného politického kontextu, neochota otočit tuto stránku dějin, která kalí ovzduší rusko-českých vztahů, sotva napomůže úspěšnému průběhu dvoustranné spolupráce,“ okomentovalo věc tiskové oddělení ruského ministerstva. Podle pozice Moskvy je tak tento krok v rozporu s česko-ruskou smlouvou o přátelských vztazích a spolupráci ze srpna 1993.

Ministr zahraničí ČR Tomáš Petříček s tím však nesouhlasí. Prohlásil, že Česká republika jako suverénní stát má plné legitimní právo takový krok učinit. Navíc si myslí, že spíše opomenutí nebo relativizace těchto událostí přispívá k napětí ve dvoustranných vztazích.

„21. srpen 1968 byl národní tragédií. Napadení naší země vojsky Varšavské smlouvy je nezpochybnitelné, mnoho lidí zemřelo. Vojska opustila Československo až v roce 1990. Naštěstí jsme od té doby suverénním státem, státem, který se rozhodl památku těchto obětí uctít. Je plně legitimní, že si připomínáme civilní oběti. Ovzduší kalí spíše snaha události roku 1968 relativizovat,“ tvrdí ministr.

Tiskový mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček se také zapojil do diskuze, vztahující se k přijetí zákona o Dni památky. Podle něj je kritika ruského ministerstva nepřijatelná. „Vyjádření je absolutně nepřiměřené a nepřijatelné. Okupaci v roce 1968 a její nevinné oběti je nutno si připomínat, nikoliv na obě zapomenout. Fakt, že pan prezident příslušný zákon 13. prosince podepsal, je jasným a principiálním stanoviskem,“ vyjádřil svůj pohled na věc Ovčáček.

Další kontroverzní téma

Otázka spojená s přijetím zákona o Dni památky ale není prvním kamenem úrazu v česko-ruských vztazích, jenž se v tomto roce objevil. V září vyvolalo obrovské spory rozhodnutí o odstranění sochy sovětského maršála Koněva. Později velký ohlas a kritiku vzbudila také iniciativa starosty Řeporyjí Pavla Novotného a následné rozhodnutí o zřízení pomníku vlasovcům.