Dokument dostal název Boj proti oslavování nacismu, neonacismu a jiným forem, které přispívají k eskalaci moderních forem rasismu, rasové diskriminace, xenofobie a související netolerance.
Usnesení doporučuje, aby země přijaly vhodná konkrétní opatření, a to „včetně těch v legislativní oblasti a v oblasti vzdělávání, v souladu se svými mezinárodními závazky v oblasti lidských práv, aby zabránily přezkoumání výsledků druhé světové války a odmítnutí zločinů proti lidskosti a válečných zločinů, spáchaných během druhé světové války“.
Autoři dokumentu odsuzují incidenty, které souvisejí s oslavováním a propagandou nacismu a vyzývají státy, aby všemi vhodnými prostředky odstanily všechny formy rasové diskriminace včetně legislativy, pokud to okolnosti vyžadují.
V usnesení se rovněž zdůrazňují obavy Valného shromáždění, které se týkají „využívání informačních technologí, internetu a sociálních sítí, zejména k oslovování dětí a mládeže neonacistickými skupinami… za účelem zvýšení dopadu jejich myšlenek nenávisti a náboru nových členů v různých zemích“. Současně byla učiněna výhrada, že internet lze také použít jako prostředek k boji proti těmto skupinám.
Pro dokument hlasovalo 133 zemí, což je o čtyři země více než v předchozím roce. Spojené státy a Ukrajina se tradičně postavily proti, 52 států včetně Rakouska, Francie, Turecka, České republiky a Slovenska se zdrželo hlasování.
Co se týče autorů návrhu, pak v loňském roce se k nim řadily země jako Alžírsko, Angola, Arménie, Bangladéš, Bělorusko, Benin, Bolívie, Burkina Faso, Burundi, Venezuela, Vietnam, Guyana, Guinea, Zimbabwe, Kazachstán, Čína, Kongo, Severní Korea, Pobřeží slonoviny, Kuba, Laos, Mali, Myanmar, Niger, Nigérie, Nikaragua, Pákistán, Rusko, Sýrie, Súdán, Tádžikistán, Togo, Uganda, Uzbekistán, Středoafrická republika, Eritrea, Etiopie, Jihoafrická republika a Jižní Súdán. Rezoluce se přijímá každý rok od roku 2005.