Jedním z nejvíce akutních nevyřešených problémů moderní medicíny je boj proti ateroskleróze. Toto onemocnění je příčinou vývoje většiny patologií kardiovaskulárního systému, včetně srdečního infarktu a mrtvice.

Aby se předešlo aterogenezi, tak se kromě syntetických léčiv, například třídy statinů, dnes aktivně vyvíjejí účinné přírodní analogy postrádající vedlejší vlastnosti. Jak ukazuje práce vědců ruské univerzity, česnek je extrémně slibná surovina pro tyto preparáty.

„Česnek zabraňuje hromadění cholesterolu v intimně-mediální vrstvě vnitřních stěn krevních cév, čímž zabraňuje tvorbě aterosklerotických plaků,“ vysvětlil ředitel Výzkumného ústavu pro výživu a zdravou dlouhověkost Plechanovovy univerzity profesor Vasilij Karagodin.

Jak vědec vysvětlil, přípravky na bázi česneku budou schopny udržovat průchod krevních cév a dokonce rozpustit plaky. Zároveň absence vedlejších účinků umožní doporučit jejich dlouhodobé – a dokonce celoživotní – použití.

Kromě toho vědci zjistili, že česnek napomáhá snižování krevního tlak, zlepšuje koagulaci krve a normalizuje profil lipidů. Podle autorů dnes léky na bázi česneku, které jsou dnes registrované jako biologicky aktivní doplňky výživy, časem změní svůj status a stanou se volně prodejnými léky.

V současné době výzkumníci Plechanovovy univerzity hledají farmakologické formy nových česnekových preparátů s prodlouženým účinkem, u nichž upřesňují vztah mezi dávkou a účinkem a určují složení účinné látky, přičemž v budoucnu hodlá přizpůsobit lék osobnímu lékařství a výživovým metodám.

Riziko vývoje infarktu

Na začátku září jsme informovali o tom, že nadváha v chlapeckém věku zvyšuje riziko vývoje infarktu myokardu ve věku do 65 let. Svědčí o tom výsledky průzkumu švédských vědců.

Ve zprávě prezentované na kongresu Evropské kardiologické společnosti v Paříži zanalyzovali vědci data dlouhodobého sledování (celkové prohlídky, měření tlaku, IQ, testování srdce a svalů) 1,7 milionů teenagerů narozených ve Švédsku v období 1950-1987, kteří byli povoláni do armády.

Data byla shromážděna za léta 1969-2016. Za toto období vědci zaregistrovali 22,4 tisíce srdečních záchvatů. Infarkt myokardu dostali muži přibližně ve věku 50 let.

Výzkumníci věnovali pozornost indexu tělesné hmotnosti (IMT). Tento parametr se určuje poměrem tělesné hmotnosti (v kilogramech) a druhé mocniny délky těla (v metrech). Při růstu 192 cm a váze 94 kg činí například IMT 25,4. Norma WHO činí 18,5 až 24,99 kg na metr čtverečný.