Miliarda let je dost krátkým obdobím nejen v astronomickém, ale i v geologickém měřítku. Před jednou miliardou let už dávno existoval na Zemi život, už se objevila fotosyntéza a atmosféra se začala naplňovat kyslíkem. A v té době daleko v centru Mléčné dráhy došlo ke grandiózní katastrofě: prudké zvýšení aktivity bylo příčinou explozí mnoha tisíc supernov. Uvádí se to v novém článku zveřejněném v časopise Nature Astronomy.

Tým evropských astronomů v čele s Franciskem Noguerasem-Larou z Andaluského ústavu astrofyziky (CSIS) použil nástroje HAWK-I instalovaného na teleskopu VLT v observatoři ESO. Pozorování v blízkém infračerveném pásmu umožnilo zjistit bezprecedentní detaily toho, co se odehrává v hustém prachu, který obklopuje střed naší galaxie, a nahlédnout do její minulosti.

„V rozporu se vžitými názory jsme zjistili, že vznik hvězd je proces nestálý,“ říká Nogueras-Lara.

Vědci prozkoumali husté oblasti v centru Mléčné dráhy a zjistili, že 80 procent jejích hvězd vzniklo v průběhu první poloviny její existence – před 8 až 13,5 miliardy let. Pak následovala dlouhá epocha pomalého vzniku hvězd, a v průběhu dalších asi šesti miliard let se jich objevilo dost málo. A konečně před asi jednou miliardou let to skončilo grandiózním ohňostrojem.

Příčiny změn aktivity centra galaxie je zatím těžké zjistit. Astronomové předpokládají, že ji mohl ovlivnit přítok hmoty od dalšího souseda trpaslíka, jehož pohltila Mléčná dráha. Avšak méně než za 100 milionů let vzniklo v centrálních oblastech galaxie velké množství nových hvězd, tempo jejich vzniku dosahovalo 100 hmotností Slunce za rok. V současné Mléčné dráze se snížilo toto tempo o stupeň, a odhaduje se na jednu až dvě hmotnosti Slunce za rok. Spolu s množstvím jiných hvězd vznikly také zvláště velké a krátce žijící. Žijí maximálně 100 milionů let a brzy zanikají v explozích supernov. „Toto prudké zvýšení aktivity mohlo skončit výbuchy více než statisíců supernov, a bylo to možná jedno z nejbouřlivějších období v dějinách Mléčné dráhy.