Dokument by měl nyní podepsat americký prezident Donald Trump. Ten se již nechal slyšet, že je připraven jej okamžitě podepsat. Rozpočet na obranu stanoví finanční prostředky na „odpor proti Rusku“ v různých sférách, sankce proti Nord Stream 2 a také vydělení 300 milionů dolarů na pomoc Ukrajině.
Bulvární plátek Bild dříve s odkazem na interní dokument německého ministerstva hospodářství a energetiky sdělil, že Berlín očekává, že Nord Stream 2 se může dokončit do 30 dní, čímž se zamezí sankcím ze strany Spojených států.
Dnes společnost Nord Stream 2 oznámila, že dokončení stejnojmenného plynovodu je v plánu do několika měsíců. Nemá však v úmyslu spekulovat o datu ukončení výstavby plynovodu.
„Bez komentáře. Nemáme v úmyslu spekulovat o tomto tématu,“ sdělili v tiskové službě Nord Stream 2 a dodali, že plynovod plánují dokončit během několika měsíců.
Na schválený americký rozpočet reagovali i v Rusku. Vyjádřil se k tomu člen Výboru pro zahraniční věci Státní dumy Anton Morozov.
„Pokud jde o sankce proti Nord Stream 2, existuje zde jasný ekonomický zájem Spojených států nebo spíše nekalá soutěž. Chtějí dodávat dražší zkapalněný plyn a snaží se Evropany donutit, aby jej kupovali v rozporu s ekonomickým přesvědčením,“ sdělil.
Morozov si myslí, že Spojené státy si „vymýšlí takové hrozby“, které údajně pocházejí z Ruska. Jak poznamenal první místopředseda dumského výboru Dmitrij Novikov, v otázce nutnosti zvýšit vojenský rozpočet není nic nového a je to téma, ve kterém je americká politická elita relativně konsolidovaná.
„Kromě toho je toto spuštění sankční spirály jedním ze způsobů, jak odůvodnit zvýšení vojenských výdajů,“ poznamenal Novikov.
Dále dodal, že všechno souvisí s okamžitými úkoly Spojených států: vyvíjet na Rusko tlak, aby podkopalo jeho ekonomiku, bojeschopnost a omezilo vliv.
Nord Stream 2 se skládá ze dvou linek plynovodu s celkovou kapacitou 55 miliard krychlových metrů plynu ročně, a to z ruského pobřeží přes Baltské moře do Německa. Plánuje se, že jeho stavba bude dokončena v roce 2019. Plynovod prochází přes teritoriální vody nebo výlučné hospodářské zóny Ruska, Finska, Švédska, Dánska a Německa.
Proti výstavbě plynovodu vystupuje Polsko, Lotyšsko, Litva a Ukrajina, která nechce přijít o příjem z tranzitu ruského plynu. USA také brání výstavbě Nord Srteam 2, poněvadž plánují dodávky do Evropy vlastního zkapalněného zemního plynu. Podle slov kritiků je Nord Stream 2 politický projekt. Ruská vláda ale víckrát prohlásila, že má výhradně ekonomickou povahu, za cíl označila zvýšení energetické bezpečnosti Evropy.
Naopak Německo a Rakousko vystupují pro výstavbu plynovodu. Oba státy opakovaně poukazují na to, že projekt může posílit evropskou energetickou bezpečnost. Ze strany Ruska šla opakovaně odpověď, že projekt Nord Stream 2 je absolutně komerční a konkurenční. Zároveň země podotkla, že výstavba plynovodu nepřepokládá zastavení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu.