ĽUBICA CYPRIANOVÁ listuje v příručce pro mikrojesle, která je plná zvrácené gender ideologie, jíž chce ministryně Maláčová cpát dětem již půlročním miminům, aby je zkazila hned od počátku
Boj o nepřijetí Istanbulské úmluvy stále neutichá. Před pár dny jsme byli svědky toho, jak se bruselští "liberální" politici snažili znovu vnutit sousedům Slovákům přijetí tohoto dokumentu. A to přesto, že ho ve slovenském parlamentu zamítli ústavní většinou.
Jak již bylo mnohokrát řečeno, problém Istanbulské úmluvy není v tom, že se snaží bojovat proti násilí na ženách. Ostatně všechny formy násilí uvedené v úmluvě jsou v civilizovaných zemích již dávno trestnými činy. Problém této úmluvy je v tom, že žena v něm není definována biologicky, ale genderově - jako společensky vytvořená role.
V roce 2017 vznikl v České republice v rámci operačního programu Zaměstnanost (fond EU) materiál nazvaný Plán péče a výchovy v mikrojeslích, který se stal oficiální součástí příručky, kterou Ministerstvo práce a sociálních věcí nedávno vyvěsilo na webu jako manuál na zřizování mikrojeslí.
Tato příručka z roku 2019 s názvem Péče o děti v mikrojeslích, kterou ministerstvo vyvěsilo na webu, má sloužit jako manuál ke zřizování mikrojeslí, ve kterých se starají o nejmenší děti ve věu již od 6 měsíců - do 4 let.
Ministryně Maláčová oficiálně o jeslích mluví jako o prostředku dostupného hlídání dětí, aby se ženy mohly co nejdříve po rodičovské dovolené vrátit do práce, pokud to potřebují. Metodika výchovy ale už zdaleka není jen o hlídání, ale o jasném formování dítěte, které vychází z ideologicky rodového podhoubí - z gender ideologie.
V příručce v části Etické principy si můžeme přečíst: „Děti jsou vedeny k vědomí rozdílnosti a různorodosti v lidské společnosti z hlediska kulturních a hodnotových odlišností, k vědomí odlišnosti mezi lidmi, s důrazem na potírání předsudků o mužích a ženách.
V části Metody práce s dětmi se dozvíme:
Cíleně vybíráme vhodné knihy a písničky s různorodým zaměřením, zařazujeme jak klasické české pohádky, tak moderní (např. i pohádky, které nabourávají genderové stereotypy a rozšiřují jeho kulturní obzor).
Děti jsou velmi vnímavé a pečující osoba je pro ně po dobu jejich pobytu v mikrojeslích vzorem. Proto je nutné, aby chování i způsob vyjadřování pečujícího, kopírovalo etické principy, na kterých stojí dané zařízení. Člověk má tendenci mimoděk sklouzávat ke stereotypnímu chování a s tím souvisejícímu vyjadřování. Je třeba si při kontaktu s dětmi dávat pozor, vyvarovat se vět typu: „Takhle se správný kluk nechová/chová.“, “Tohle je přece pro holky!“. Při aktivitách typu „povolání“ pracovat s oběma rody (např. na kartičkách s obrázky mít i genderově netradiční povolání, pojmenovávat profesi oběma rody, ptát se nestereotypně).“
Rozdělení na mužské a ženské působení můžeme pozorovat v celé přírodě. Samozřejmě, nejhmotnějším důkazem této rozdílnosti u člověka je rozdíl v našich fyzických tělech a s tím souvisejících funkcích při rozmnožování. Že se někdy najdou jednotlivci, kteří přesně do tohoto obecného tradičního schématu nezapadají, to ještě nemůže být důvod, abychom celou společnost začali přesvědčovat, že základní princip je jiný.
Pravá ženskost a mužnost jsou ušlechtilé vlastnosti a jejich rozvíjení je důležité. S pravou ženskostí určitě souvisejí vlastnosti jako něžnost, jemnost, půvab, vnitřní čistota a s pravou mužmostí zase například snaha ochraňovat pravou ženskost, odvaha, fyzická síla, bojovnost.
Pokud se již v takovém útlém věku (6 měsíců až 4 roky) budou všechny děti vychovávat v souladu s gender ideologií, tak to bude mít devastující vliv na jejich nejzákladnější životní jistoty, přirozenou identitu, a přinese to s sebou tragické psychické následky v příštím životě celé generace našich potomků.
Toto děsivé představení bohužel není sci-fi. Právě v reálu začíná.