Gretin těžký život

Smát se malé Švédce, která se stala obětí marketingu a vede svou malou dětskou křížovou výpravu za ekologismus, je výborné. Zatím, co se smějeme, z Bruselu nám nutí zelený fanatismus, který má s ochranou životního prostředí pramálo společného. Ano, je to tu a bude to českou ekonomiku a také nás všechny bolet.

O co jde? Tiskem proletěla zpráva, že umanutá Greta Thunbergová by nejraději postavila všechny politiky, kteří nevyznávají ekologismus, ke zdi. Za to se posléze omluvila. Prý tím nemyslela, že si zaslouží kulku. Ale humbuk z toho byl.

Jen co to utichlo, tak se zelená fundamentalistka dostala opět do popředí sdělovacích prostředků. Nechala se vyfotit, jak sedí na podlaze německého vlaku a jede domů. Chuděra? Ukázalo se, že šlo opět o marketing. Šlo o pózu pro věrné stoupence. Německé dráhy upozornily, že slečna Thunbergová část cesty absolvovala dokonce v první třídě. A zase bylo okolo ní tolik emocí.

Nezdá se vám, drazí čtenáři, že vás tak trochu vodí za nos? Zatímco se sdělovací prostředky věnují bojovnici za ekologismus, ekologismus je tiše a za malé pozornosti veřejnosti povinně zaváděn členskými státy Evropské unie. O co jde? O unijní plán Green deal, nebo jestli chcete naší mateřštinou Zelená dohoda pro Evropu.

Bruselští páni si vzali do hlavy, že Evropa bude prvním klimaticky neutrálním kontinentem. Jím se má stát do roku 2050. „Zelená dohoda pro Evropu představuje především začátek cesty vedoucí k sociálně spravedlivému přechodu na takovéto hospodářství. Je formulována tak, aby zaručila, že z chystaných změn nemalého rozsahu bude mít prospěch každý občan i každý region,“ píše se na oficiální stránce Evropské unie.

Hezké větičky, jako z učebnice VUMLu. Jenže ne každá členská země EU si nechává věšet bulíky na nos. Proti schválení dohody byly zpočátku země Visegradské čtyřky. Tlaku Bruselu nakonec odolalo pouze Polsko, které Zelenou dohodu EU prozatím nepodepsalo.

A ono to je logické. Jak chcete dosáhnout toho, aby země vyrábějící 80 procent elektřiny z uhlí, najednou byla zelená? Gretina armáda bude foukat, aby se v Polsku točily větrné turbíny? Asi sotva. A tak se to má s většinou zemí, které mají rozumný postoj k životnímu prostředí. Jenže z obavy mlčí. Alespoň, že se Česku podařilo vyargumentovat význam jaderné energie jako bezemisní zdroj elektřiny.

Nashle, evropský průmysle?

A jak na tom bude evropský, a především český průmysl po schválení Zelené smlouvy? To Sputnik zjistil od Kateřiny Konečné, poslankyně Evropského parlamentu za KSČM a místopředsedkyně ÚV KSČM pro evropské záležitosti a občanský sektor.

„Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nedávno zveřejnila plán na tzv. New green deal. Zatím je program natolik obecný, že k jeho jednotlivým bodům nelze ještě říct, jaké budou přímé či nepřímé dopady na Českou republiku. Ale celkový záměr je natolik ambiciózní, že mám obavu, že sám o sobě je schopen ohrozit další budoucnost průmyslu v Evropské unii. Již mockrát jsem řekla, že je hezké bojovat proti změnám klimatu, ale když se nepřipojí stejně ambiciózně USA, Čína, Indie, tak evropský podíl devět procent na celkových emisích CO2 to skutečně nevytrhne,“ míní česká politička.

Ale stejně, o jaké přímé dopady pro Českou republiku se může jednat? Máme se obávat, že ekologismus ovlivní naší exportně orientovanou ekonomiku? Dočkáme se štědré finanční podpory výměnou za čistější výrobu?

„Nehledě na to, že výrobky našeho průmyslu, který již teď podléhá přísným regulacím, budou nahrazeny výrobky ze zemí, kde si se změnami klimatu hlavu nelámou. Tak jak se již dnes děje např. u oceli, kterou vyrábíme sice ekologicky, ale nikdo o ni v EU nestojí a ve velkém se dováží ta špinavá. Papír snese všechno a mám v tomto ohledu obavu, že vedení Evropské komise vůbec nemyslelo na sociální dopady svého plánu a vliv na průmyslovou vyspělost EU, která může vzít za své. A peníze, které von Leyenová slibuje na přechod k uhlíkově neutrální ekonomice? Po zkušenostech s Junckerovým investičním plánem, který v reálu byl pouze dobrým marketingem, předpokládám, že se slibovanými penězi to bude stejný podvod. Zvláště když víme, že v rozpočtu EU po odchodu Velké Británie zeje obrovská díra a Evropská komise zoufale hledá nové zdroje od členských států k pokrytí tohoto deficitu,“ myslí si paní Konečná.

Některé kroky dopadnou především na nás

A jaký má celý plán smysl? Jde jen o unijní ambice ukázat se? Kolik takových plánů bylo v Evropě a celosvětově? S klimatem to ale v zásadě nehnulo.

„Paní předsedkyně chce mj. kombinovat soukromé a veřejné investice, což nefungovalo v rámci plánu jejího předchůdce ani nikdy dříve. Čili nevidím jediný důvod, proč by teď najednou mělo. Úplně stejné to je se slibovanou uhlíkovou daní na hranicích EU. Evropská komise není schopna ani dnes zajistit dovoz levné oceli ze zemí, v nichž výroba není zatížena bojem s klimatem ani nepředstavila, jak chce tento systém zavést v systému Světové obchodní organizace, která mu v podstatě brání. Já se tedy ptám, jak bude účinná slibovaná uhlíková daň? Bude mít Evropská komise, resp. EU, snahu tlačit největší znečišťovatele k podobným opatřením, nebo si v rámci nejistého výsledku ztížíme sociální podmínky života, neboť na pracující některé kroky dopadnou především?" pokládá otázku poslankyně Evropského parlamentu za KSČM Kateřina Konečná.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.