Jedním z klíčových rozhodnutí summitu EK bylo zahrnutí jaderné energetiky do energetického mixu některých členských států. O tento krok dlouhodobě usiloval český premiér Andrej Babiš. Pro Slovensko hraje ústupek Evropské komise nesmírně významnou roli: jaderná energie vyrábí téměř polovinu energie této země (49 % podle výzkumu z roku 2017). Přitom energie fosilních paliv (zemní plyn, ropa, uhlí) tvoří 18 % spotřeby, vodní energie tvoří 15 % a obnovitelné zdroje činí 8 % energetického mixu Slovenska.

Ing. Líška vyhodnotil energetický mix Slovenska jako velmi povedený. Hlavním problémem je podle odborníka na jadernou bezpečnost nejspíš hospodaření v energetice, které dost kritizují ve světě. Odborník tvrdí, že vlastníci slovenské energetiky bohužel mají zájem o okamžitý výnos a velmi málo se věnují budoucnosti a udržování elektráren v dobrém technickém stavu.

„Netýká se to samotné jaderné bezpečnosti, ale naopak hospodářství. Zatím to jde, ale když budou výpadky z různých důvodů, tak to hospodářství půjde dolů,“  konstatoval odborník a dodal, že jádro hraje v tomto mixu nesmírně důležitou roli. „Jaderná energetika má nezastupitelné místo v tomto mixu, protože na zdrojích, jakými jsou sluneční energie a větrná energie, se nedá postavit energetická soustava státu.“

Německo není vždy příkladem. Zejména v energetice

Negativním příkladem složení energetických zdrojů je podle pana inženýra Německo. Podle portálu cleanenergywire.org v roce 2018 v Německu 34 % energie vyráběly odvoditelné zdroje, téměř 23 % hnědé uhlí a 13 procent černé uhlí. „Německo vyrábí stále 40 procent elektřiny z uhlí. Při této obrovské zemi víte, jakou má produkci CO2? Němci jsou tak falešní, že se o nich těžko dá hovořit jako o environmentálně myslící krajině,“ zdůraznil odborník a pokračoval. „Jaderná energetika je pro země, které chtějí skutečně hospodařit a dosáhnout snížení uhlíkové stopy, jediná možnost.“

Pan inženýr také poukázal na to, že sluneční a větrnou energií se nedá vždy ovlivnit a zajistit výroba elektřiny v dostatečné míře. „Jednoduše jen určité procento elektřiny v této soustavě může byt okamžitě k použití z těchto nepředvídatelných a neovladatelných zdrojů. V podstatě se dá předvídat, že přes den slunce bude svítit na této straně a přes noc na opačné straně zeměkoule. Nedá se to nijak ovládat, sluneční ani větrný zdroj energie. To znamená, že elektřinu potřebujeme tehdy, když ji opravdu potřebujeme. Nejen tehdy, když fouká vítr nebo zrovna svítí sluníčko na tomto místě. Jednoduše potřebujeme zdroje, které se dají regulovat. V bezuhlíkovém prostředí je to jedině jaderná energetika,“ prohlásil inženýr Líška.

Slova experta souzní i s názorem slovenského premiéra Petera Pellegriniho. Koncem dubna letošního roku na 14. zasedání Evropského jaderného fóra (ENEF) za podpory České republiky a EK se premiér Pellegrini nechal slyšet, že jaderná energetika je pro Slovensko pilířem energetické bezpečnosti státu. Podle něho bude jádro hrát významnou roli v dlouhodobé strategii snížení uhlíkových emisí, informoval portál komunalniekologie.cz.

Palivo se silnou uhlíkovou stopou a jádro v SR

Inženýr Líška ve svém komentáři také poukázal na to, že uhlíkovou stopu nechávají i jiné energetické zdroje.

„Plyn zanechává podobnou stopu na výrobě energie jako uhlí. Protože přímo v elektrárně se pomocí plynu vyrábí 50 – 60 procent uhlíkové stopy. Když si vezmeme celou cestu od těžby až po dopravu do elektrárny, tak se to vyrovnává. Kromě toho během těžby (plynu, pozn. redakce) uniká do ovzduší hodně metanu. Je to 90krát silnější plyn, než CO2,“ poznamenal odborník.

Ptali jsme se odborníka, nakolik je podle něho dosažitelná již přijatá uhlíková neutralita, které evropské země, s výjimkou Polska, musí do roku 2050 dosáhnout. Pan inženýr tento cíl hodnotí jako těžko dosažitelný. Podle něj záleží na tom, co všechno do uhlíkové neutrality zahrneme.

„Pokud do toho zahrneme topení, dopravu, tak to dávám s velkým dotazníkem všude, nejen u nás. Představte si, že do roku 2050 bude celá doprava bez ropných výrobků. Co se týče topení – domy budou bez plynu. To je otázka. Dovedete si to představit? Já třeba ne,“ konstatoval odborník.

Závěrem jsme se ptali pana inženýra Líšky na hlavní události v jaderné energetice Slovenska za posledních 30 let. Pro něj je toto období poznamenáno velmi úspěšnými projekty, což znamená dostavbu JE Mochovce I, II. Následující rekonstrukce starších bloků JE Mochovce nakonec byla podle experta z politických, nikoliv z technických důvodu, posunutá. Nicméně bylo dosaženo stejné úrovně bezpečnosti JE jako v Evropě. Také touto dobou probíhala modernizace dalších dvou bloků Bohunic. Dostavbu 3. a 4. bloku v Mochovcích pan inženýr Líška kritizoval z důvodu volby dodavatelské společnosti, která podle něj „je známá svou zvláštní firemní kulturou“.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.