Později ale ministr Lajčák přebral přípravu strategie do vlastní gesce a podklady nové Bezpečnosti strategie SR začal připravovat pro ministerstvo zaměstnanec americké Carnegie Endowment for International Peace Tomáš Valášek

„Když nám na přelomu srpna a září 2017 doručil státní tajemník Ivan Korčok k vyjádření předělané znění Bezpečností strategie SR, našli jsme v něm nejen viditelnou účelovost a dvojí metr při hodnocení analogického chování velkých politických hráčů v bezpečnostním prostoru, ale i deníkem Pravda již avizovanou negativní zmínku o Rusku, kterou jsme hned jako nevhodnou a nadbytečnou žádali z dokumentu odstranit. No nestalo se,“ píše poslanec.

Podle jeho slov z názvu bezpečnostní strategie jasně vyplývá, že její příprava patří výhradně do rukou specializovaných složek nejvyšších státních institucí, a proto nechápe, proč ministr pověřil provedením nového komplexního výchozího dokumentu pracovníka bezpečnostní organizace z cizího státu, který zároveň po celou dobu práce na důležitém vnitrostátním dokumentu mohl vstupovat i do jeho úprav.

„Jsem přesvědčen, že takové jednání by bylo i v Burkině Faso považováno za nepřijatelné. Zejména pokud by se ukázalo, že v důsledku podivné hry s cizokrajným ‚spolupracovníkem‘ byly do nového vnitrostátního bezpečnostního dokumentu v rozporu s programovým prohlášením vlády šikovně implementovány potřeby, zájmy a cíle ‚spolupracovníkova‘ cizokrajného chlebodárce,“ argumentuje svůj názor Paška.

Navíc autor příspěvku upozorňuje, že bezpečnostní strategie musí hodnotit rizika a bezpečnostní poměry doma i ve světě, pokud se to neudělá korektně, celý dokument je stavěn na špatných, účelových základech.

„V části ‚Mezinárodní systém‘ v bodě 9. strategie se sice správně konstatuje, že ve světě dochází stále častěji k porušování základních principů a norem mezinárodního práva ..., ale už v dalším bodě 10. je najednou jako jediný závažný narušovatel mezinárodního práva označené jen Rusko,“ podotýká poslanec.

Paška zastává názor, že těch, kteří narušili a narušují suverenitu a územní celistvost jiných států, je však více.

„Pokud se ministr rozhodl označit Rusko, měl by stejně označit i partnery z NATO, jako například USA, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Francie, ale také Turecko za závažné narušitele mezinárodního práva,“ zdůrazňuje autor.

Účelové zakotvení vnější hrozby z východu do základního bezpečnostního dokumentu státu totiž podle Pašky znamená i formální otevření cesty pro militarizaci Slovenska vůči definovanému ohrožení z východu.

Tato militarizace, jak vyplývá z dotyčného příspěvku, je projektována v Pentagonu a je veřejně deklarována.

Paška poukazuje na skutečnost, že v době, kdy Lajčák do přepracování Bezpečností strategie SR zapojil Valáška z evropské pobočky americké Carnegie Endowment for International Peace, byly ve Washingtonu v rozpočtovém dokumentu s názvem Departement of the Air Force, Military Construction Program, Fiscal Year 2018, Budget Estimates zveřejněny tyto zajímavé položky (v části European Reassurance Initiative):

Sliac Airport - Airfield Upgrades (22 mil. dolarů),

Malacky Air Base - Increase POL Storage Capacity (20 mil. dolarů)

a Malacky Air Base - Airfield Upgrades (4 mil. dolarů).

Důvod nebyl

V té době však ani programové prohlášení Vlády Slovenské republiky, ani žádný jiný důležitý dokument, nedefinovaly jakoukoli hrozbu, kterou by mohla vláda občanům odůvodnit akceptaci politického rozhodnutí USA vybudovat si americké základny a rozmístit vojska na území Slovenska.

Podle autora se v této souvislosti dá dospět k závěru, že silným bezpečnostním zájmem USA bylo a je realizovat základny a rozmístit své vojska na Slovensku.

„A víme dnes i to, že ministr Lajčák prostřednictvím sérií rozporuplných opatření, napříč oprávněným a opakovaným výhradám SNS, přes obsah nové bezpečností strategie překlopil definici bezpečnostního prostředí Slovenska v průběhu tří měsíců do té pozice, kde ji Pentagon potřebuje mít. Do pozice, která nakonec i jemu osobně poskytuje lepší krytí na jednání o podmínkách rozmístění vojsk armády USA na Slovensku,“ podotýká Paška.

Dodal, že Bezpečnostní strategie SR v podobě, jak ji formulovali, vyhovuje více bezpečnostním potřebám a zájmům USA v regionu než skutečným zájmům Slovenské republiky.

V závěru autor poznamenává, že Slovenská národní strana považuje veškeré iniciativy a aktivity směřující k otevření prostoru pro trvalé rozmístění amerických vojsk na území Slovenska za neodůvodněné a proti zájmům občanů SR.

„Proto odmítá legitimizovat Bezpečnostní strategii SR v takové podobě, která otevírá a dláždí Pentagonu cestu pro vybudování amerických vojenských základen na území svobodného, suverénního Slovenska,“ podotkl.