Podle vývojářů zavedení bezkontaktních indukčních senzorů namísto tradičních kontaktních senzorů významně zvýší přesnost měření během balistických testů jak ve vzduchu, tak i v pevných i kapalných médiích.

„Po prostudování možností detekce a chronografie hypersonických částic pomocí senzorů s permanentními magnety jsme navrhli metodu pro stanovení průměrné rychlosti částic a metodu pro spuštění záznamového zařízení pro jejich optickou bezkontaktní detekci,“

uvedl profesor Katedry speciálního přístrojového inženýrství fakulta fyziky a technologie Sarovského ústavu fyziky a technologií NVJU MIFI Sergej Gerasimov.

Nový systém je mobilní a podle autorů výzkumu může být použit při provádění forenzních vyšetření, jakož i při vývoji prostředků na ochranu leteckého vybavení před kolizí s technogenními troskami a částicemi meteoritu.

Senzory, jak vysvětlili vědci, reagují na změny v energii magnetického pole a rychlosti magnetického toku. Podle nich je výhodou nového typu zařízení významná citlivost, jednoduchost a pevnost konstrukce. Provoz takového senzoru nevyžaduje zdroj energie.

„V budoucnu plánujeme na základě současných výsledků vytvořit několik dalších typů senzorů, jakož i prostředků pro spouštění pulzních rentgenových paprsků, které při modelování ochrany leteckého vybavení zaznamenávají tvorbu hypersonických úlomků a jejich interakci s ochrannými clonami,“ uvedl spoluautor studie Alexej Zubankov.

Výzkumná skupina plánuje v budoucnu začít vyvíjet metody pro kombinaci bezkontaktních indukčních senzorů a zaznamenávajících opticko-fotoelektronických obvodů, které zlepší metody měření při složitých a nákladných experimentech.

Prachové věže na Marsu

Na konci listopadu bylo informováno o tom, že mezinárodní tým vědců, který analyzoval data z vozítka na Marsu a kosmických lodí, objevil na Marsu prachové věže, které se zahřívají vlivem slunečních paprsků a stoupají vysoko nahoru, přičemž s sebou odnášejí vodu z povrchu rudé planety. 

Planetární sonda Opportunity byla pohřbena v roce 2018 globální prachovou bouří. Mise však přinesla důležitá data. Vědcům se povedlo objevit koncentrovaná oblaka prachu, které dostaly název prachové věže.

Tento prach může obsahovat vodní páry, které vylétají skrz věže jako ve výtahu. Poté jsou vyhozeny do vesmíru, kde je sluneční záření rozbíjí na molekuly. Tento jev může pomoci objasnit, jak z povrchu Marsu zmizela voda.

Podle vědců jsou prachové věže obrovské mraky, které mají větší hustotu, než obyčejný prach v tenké atmosféře Marsu. Pravděpodobně se hromadně formují během globálních bouří. Podle vědců se prachové věže objevují po celý rok na Marsu. Avšak při vzniku globálních bouří se jejich cyklus změní, jako tomu bylo v roce 2018. Vědce překvapila i činnost těchto věží. Rychlost těchto „kosmických výtahů“ se ukázala jako velmi vysoká. S jistotou však vědci zatím nemohou říci, co přesně způsobuje globální prachové bouře.