Na snímcích jsou vidět duhové mraky neobvyklých tvarů nad zasněženými vrcholky hor.
„Tuto krásu jsem zachytila brzy ráno nad nejvyšší horou Sibiře – Běluchou. Irizace (duhové mraky, pozn. red.) je poměrně vzácný optický jev, při kterém jsou velmi tenké mraky v blízkosti Slunce ozvláštněny spektrálními barvami,“ vysvětlila autorka snímků Světlana Kazina.
Kromě toho dodala, že oblaka jsou na fotkách velmi tenká a spíše vypadala jako krajky než běžné mraky. Kromě toho Kazina poznamenala, že vítr byl v takové výšce tak silný, že vzorec mraků se měnil každou sekundu.
Fotografie se staly virálními a získaly tisíce lajků a sdílení. Uživatelům sítí se daný úkaz velmi líbil.
„Úžasně krásné, neuvěřitelná krása, přeji mnoho úspěchů při zachycování takových uměleckých děl,“ zněl jeden z komentářů.
„Děkuji za zázrak!! Jsem nadšen! Poprvé něco takového vidím!“ napsal radostně další sledující.
Podle publikace Kubaň 24 se moře vzdálilo od břehu na vzdálenost asi 100 metrů a v souvislosti s tím bylo možné vidět dno Azovského moře. Poznamenává se, že takový jev nebyl pozorován již několik desetiletí. Většina sledujících byla tak silným odlivem velmi překvapena a v komentářích zanechávali hojně své komentáře.
„Nikdy jsem tam nic takového neviděla. Páni. Molo bývá většinou z poloviny ve vodě,“ napsala jedna z uživatelek.
„Je to normální jev, i když ne tak častý. Vítr pohání vodu pryč z pobřeží. Horší, kdyby to bylo obráceně,“ vysvětlil další z uživatelů. Místní obyvatelé chtěli využít příležitosti a vyzvali k tomu, aby se vyčistilo mořské dno.
„Příroda vám ukazuje, jak je pobřeží zavalené odpadky a prosí, aby se to vyčistilo!“ napsal jeden ze sledujících.
Někteří komentující připustili, že do dané oblasti přijdou v souvislosti se situací brzy lidé s detektory kovů.
Odborníci se dříve nechali slyšet, že na dně jezera Bajkal, které se nachází neustále v pohybu, vznikají často podzemní otřesy a tím pak vznikají stále nové zálivy. V roce 1861 vznikl jeden z takových zálivů. Došlo k tomu po silných otřesech, kdy praskl led a tím vznikla velká vlna, která svou silou zaplavila území na vzdálenost dvou kilometrů a zničila vše, co jí stálo v cestě. V důsledku toho zmizelo pod vodou pět obcí.
Jak vědci tvrdí, sám Bajkal vznikl v důsledku obrovského zlomu a je to nejnebezpečnější trhlina na světě. Nedávno vědci nalezli na dně oceánu ještě jeden obrovský zlom. Nutno podotknout, že všechny zlomy a trhliny v tomto místě jsou velmi nebezpečné. Časem by mohlo dojít k tomu, že Eurasie by byla rozdělena na dvě části. Každoročně se totiž délka a počet zlomů v zemi nadále zvyšuje.