Nač potřebujeme torpédoborce?

Torpédoborec je nejuniverzálnější válečnou lodí moderního loďstva. Může provádět bojové operace v jakékoliv vzdálenosti od svých břehů, bojovat se všemi loděmi a ponorkami, odrážet letecké a raketové útoky. Torpédoborec je větší než korvety a fregaty a je díky tomu autonomnější a má více bojových možností. A přitom není tak drahý a složitý, jako je například atomový raketový křižník nebo letadlová loď.

Moderní vyvážená vojenská flotila dálného oceánského pásma musí mít ve svém složení útočnou „pěst“, která se obyčejně skládá buď z letadlových lodí, nebo z velkých útočných lodí třídy raketových křižníků. Pro posílení tohoto útočného jádra flotily a také pro jeho ochranu jsou určeny právě torpédoborce.

V ruských podmínkách má být taková útočná skupina podporována samozřejmě pobřežním letectvem – například útočným s dálkovými letouny Tu-22M3 a stíhacím s MiG-31BM a Su-35. Eskadry mohou být podpořeny také ponorkami a menšími loděmi schopnými plavby v oceánu – fregatami a korvetami.

Ruská operace ve Středozemním moři

Pokud jde o bojové akce v „uzavřených“ mořích, jako je Černé nebo Středozemní, a také o protiteroristické operace, může v nich torpédoborec hrát také roli hlavní lodě eskadry, která řeší lokální úkoly v rámci omezeného válečného pole.

Je třeba upozornit na další okamžik: v SSSR byly torpédoborce lépe vyzbrojeny než na Západě. Bylo to spojeno s tím, že v sovětském loďstvu měly být tyto lodě skutečně „univerzálními vojáky“ a bojovat mj. bez letecké podpory s letadlovými loděmi, ponorkami a hladinovým loďstvem potenciálního nepřítele.

Ruská škola v tom zůstává věrná dědictví sovětské školy lodního stavitelství. I když je třeba podotknout, že moderní systémy zbraní umožňují dost kompaktní rozmístění velkého množství odpalovacích ramp na jakýchkoliv, i dost malých, plošinách.

Saryč už není lídrem

V letech 1976 až 1992 se stavěla v SSSR velká série torpédoborců projektu 956 Saryč (Káně). Je to dost zdařilá univerzální loď, která byla ve výzbroji vojenského námořnictva SSSR a stále ještě patří k ruskému loďstvu a je také součástí vojensko-námořních sil Čínské lidové republiky. Tvůrci tohoto projektu pracovali fakticky od konce 80. let na projektech, které by měly Saryč nahradit. A konečně v roce 2009 bylo oznámeno, že bude vyhlášena soutěž, v níž má být vybrán projektant nadějného torpédoborce pro ruské vojenské námořnictvo. Bylo také oznámeno, že už v roce 2012 začne výstavba torpédoborců nového projektu.

Ve skutečnosti to nebylo tak rychle, práce na předběžném projektu nové lodě však opravdu začala. V polovině roku 2012 šéf Sjednocené loďařské korporace Ruska prohlásil, že nová loď bude vybavena prvky protiraketové a protikosmické obrany. Tak jsme se dozvěděli o zahájení projektu Liděr (Lídr).

Tolik hladinových lodí se stavělo jen v SSSR

O tři roky později bylo rozhodnuto, že nová loď bude vybavena atomovou pohonnou jednotkou. A konečně v červnu 2015 byl model nadějného torpédoborce pod názvem „projekt 23560E“ poprvé ukázán na výstavě Armáda 2015. Teď můžeme s velkou pravděpodobností předpokládat, že existují plány výstavby série torpédoborců po roce 2020. Bude to snad největší program výstavby hladinových lodí v postsovětské době. Po rozpadu SSSR byl tento typ lodí poněkud zanedbáván. Příčina je v tom, že výstavba ponorek je pokládána za efektivnější: není tak drahá a výroba ponorek mnohem méně utrpěla krizí v 90. letech.

V případě, že bude první loď nového projektu založena v letech 2020 až 2022, můžeme očekávat, že vojenské námořnictvo dostane nové torpédoborce v letech 2024 až 2030.

Má to být značný přínos k rozvoji Vojensko-námořních sil RF, které, pokud jde o torpédoborce v provozu, disponuje v současné době dvěma loděmi projektu 956 Saryč (Sovremenny Class Destroyer), jednou velkou protiponorkovou lodí projektu 61 (Kashin) a sedmi velkými protiponorkovými loděmi projektu 1155 (Udaloy), které podle klasifikace NATO také patří k torpédoborcům.

Ruský torpédoborec jako západní raketový křižník

Ruské torpédoborce jsou mnohem větší než jejich západní analogy a tím je určována možnost použití na takové lodi atomové pohonné jednotky a velkého počtu systémů zbraní. Atomová pohonná jednotka zabezpečuje takové lodi neomezené energetické zdroje, které umožňují bojové operace v libovolném bodu světového oceánu. Torpédoborec Liděr bude asi 200 metrů dlouhý, a bude mít nákladový výtlak kolem 15 tisíc tun. Svými rozměry a možnostmi to bude  spíše raketový křižník.

A mezitím bojové možnosti nové lodě mají být opravdu působivé. V univerzálních vertikálních odpalovacích zařízeních bude rozmístěno nejméně 60 raket různého typu – Kalibr, Onyx a Cirkon. Podobný arzenál umožní řešení jakýchkoliv bojových úkolů: útoky na skupiny lodí (mj. s letadlovými loděmi), zasažení pozemních cílů na vzdálenost až 2500 km, a v perspektivě i více. Loď bude také vybavena univerzálním dělostřeleckým systémem ráže 130 mm.  Příčina je v tom, že použití raket bývá často přebytečné a přesná střelba z kanónů může být efektivnější při plnění určitých úkolů – například při ostřelování pobřežních opevnění nebo za situace, kdy je třeba nepřátelskou loď nikoliv potopit, ale jen zastavit.

S-500 poprvé na lodích

Protivzdušnou a protiraketovou obranu lodě zajistí několik univerzálních odpalovacích zařízení námořní varianty protiletadlového raketového komplexu S-500. Mají až 128 protiletadlových střel. Podobný systém protivzdušné obrany se může stát „deštníkem“, který chrání před prakticky jakýmikoliv moderními útočnými prostředky – balistickými a hypersonickými raketami, obyčejnými raketami s plochou dráhou letu, a jakýmikoliv typy moderních letounů. Blízkou obrannou čáru zajistí několik námořních variant hybridních protiletadlových systémů Pancir.

Před torpédy a ponorkami mohou loď chránit jak protiponorkové střely, tak i několik komplexů torpédových zbraní typu Paket-NK. Podobná loď bude mít samozřejmě i vlastní vrtulník a bude nesporně vybavena všemi nezbytnými radioelektronickými systémy – pro zachycení, průzkum, ochranu a potlačení patřičných systémů potenciálního nepřítele.

Zkrátka, v případě objevení se podobné lodě se možnosti ruského vojenského námořnictva značně zvýší – je to totiž loď oceánské třídy určená k řešení všech úkolů právě v dalekém mořském pásmu. Mimochodem, může být také lídrem eskadry menších lodí vybavených raketovými komplexy Kalibr. Pod ochranou a za informačního zabezpečení takové lodě budou moci korvety a malé raketové lodě nynějšího ruského vojenského loďstva získat „druhý život“ a vyplout do oceánu. A to už bude nová strategická realita.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.