Výsledky výzkumu byly zveřejněny v časopise European Physical Journal. Podle slov odborníků tou nejrozšířenější základnou pro teoretické výzkumy ve fyzice je v současné době myšlenka o existenci dodatečných dimenzí kromě známých tří prostorových a jedné časové. Předpokládá se, že dodatečné dimenze jsou tak malé, že současné přístroje prostě nejsou schopny je zjistit.

Vědci z MIFI spolu se svými kolegy z Lobačevského matematického a mechanického ústavu Kazaňské federální univerzity zkoumali, proč náš vesmír vyrostl do obrovských rozměrů, a dodatečné prostory zůstaly i nadále mikroskopické. Za základ vzali teorii velkého třesku, v jehož důsledku vznikl náš svět, a vesmír se začal zvětšovat.

„Zjistili jsme, že všechno záleží na původním tvaru dodatečného a hlavního prostoru. Podoba: stojíte-li na vrcholu hory a hodíte-li dvě kuličky, aby se skutálely dolů, mohou se ocitnout na různých stranách horského průsmyku, i když byly původně těsně vedle sebe,“ řekl profesor katedry fyziky elementárních částic MIFI Sergej Rubin.

Výzkum dodatečných dimenzí

Podle jeho slov vědci pak mají prozkoumat úlohu dodatečných dimenzí v pozorovaných fyzikálních jevech a v raném vesmíru, také se podívat, jestli jsou rozměry a tvary dodatečných dimenzí v různých oblastech prostoru stejné. Výzkumníci podotkli, že soubor pozorovaných fyzikálních parametrů je dost velký: hmotnosti částic, jejich náboje, počet druhů částic a tak dále. A proto podle názoru vědců musí mít dodatečný prostor, který je popisuje, dost složitý tvar.

Důsledná rekonstrukce tohoto tvaru je mimořádně složitým úkolem, jeho řešení zabere nejedno desetiletí.

Vědci zdůraznili, že stejně jako všechny fundamentální výzkumy je tato práce pokusem získat nové znalosti, jichž bude využito v budoucnu pro zachování civilizace ve vesmíru, který se po velkém třesku postupně ochlazuje.