Když nevystoupíme, Brusel nás zničí

Jak již bylo naznačeno, Fiala si stojí za tím, že je vystoupení z Evropské unie výhodné. A podle jeho slov to potvrzují i fakta.

„Už jenom kvůli nesmyslnému boji EU proti CO2 bude mít ČR náklad stovky miliard korun ročně navíc. Britové se toho nyní naštěstí snad už zbaví. EU k volnému obchodu a ekonomické prosperitě nepotřebujeme! Na členství v EU naopak doplácíme. Když nevystoupíme z EU, Brusel nás zničí masovou imigrací, sluníčkářským neomarxismem a ekoterorismem. Samozřejmě se musíme na vystoupení připravit. Naše země bude opět naše – svobodná, bezpečná a prosperující,“ píše.

Poukazuje také na to, že odpůrci vystoupení ČR z EU tvrdí, že bude naše republika bez unie izolovaná. To je však podle Fialy nesmysl. „Při našem vystoupení z EU můžeme vstoupit do EFTA, což je společenství států, které nejsou členy EU (Švýcarsko, Norsko, Lichtenštejnsko, Island), které mají s EU dohodu o volném obchodu,“ vysvětluje.

Člen SPD zmínil také islamizací západní Evropy, kvůli které bychom měli dle jeho názoru více pracovat na spolupráci států středovýchodní Evropy. A tuto spolupráci by nazval jako tzv. Visegrád plus, čímž má na mysli státy V4 plus třeba Rakouska, Chorvatska, Slovinska, případně Itálie či dalších.

„Tvrdí se, že členové EFTA nemají hlasovací právo při schvalování evropských regulací, které pak stejně musí vymáhat. Jak upozornil britský europoslanec za Konzervativní stranu Daniel Hannan, v letech 2000 až 2013 Unie podle sekretariátu EFTA vygenerovala 52 183 právních nařízení, ze kterých Norsko přijalo celkem 4 724, což je devět procent. A když se na to stejné ptali poslanci Islandu, vyšlo číslo hodně podobné: 6 326 z 62 809 právních aktů od ledna 1994 do prosince 2014. Čili to je jen zlomek unijní legislativy. A z Bruselu velmi často chodí nesmysly, které nám škodí,“ uvádí další důvod pro odchod z EU.

Příklad z praxe?

Zaměřil se také na Švýcarsko. Pokud jde o tuto zemi, tvrdí, že podíl bruselské legislativy je nula. „Švýcarsko samozřejmě občas regulace od EU kvůli úsporám z rozsahu přejímá, ale mnohem častěji se totožnou úpravou legislativy snaží sladit s pravidly globálními. A i když musí švýcarští exportéři při vývozu do EU unijní standardy dodržovat (stejně jako by v Japonsku dodržovali standardy japonské), na domácím trhu se tyto normy zpravidla nevymáhají,“ ukázal na příkladu v praxi.

Na členství v EU doplácíme

Ve svém komentáři neopomněl ani upozornění ekonoma Víta Jedličky, který podle odhadu samotné Evropské komise z roku 2004 tvrdí, že nás unijní regulace vyjde na 4 procenta HDP ročně. A to je za loňský rok až 200 miliard korun.

„Z EU jsme za posledních 14 let načerpali na různé dotace 741 miliard korun, ale náklady na evropské regulace dosáhly minimálně astronomických 2456 miliard!“ poukazuje na další neblahý vliv členství a pokračuje: „Ve skutečnosti jsme každý rok na členství v EU dopláceli. A realita je nejspíš podstatně horší než odhady Evropské komise.“

Dodává, že ta prosadí na každém zasedání Evropského parlamentu tisíce stran nových regulací, celkem tedy 300 tisíc stran. „Eurochambres počítá, že aktuální náklady na jednoho občana žijícího v EU dosahují až 80 tisíc korun ročně! Pokud vycházíme ze 4 procent HDP, počítáme pouze s 20 tisíci korunami na občana ročně. Čísla Evropské komise, přestože jsou nižší, stále zůstávají astronomická,“ uvádí Fiala věci na pravou míru.

Přiznává sice, že nám vloni z EU sice přišlo o 45 miliard víc, než jsme tam poslali, ale zároveň jsme o úplně stejnou částku přišli. A to ve státním rozpočtu a jen kvůli „podpoře solárních a větrných baronů“.

„Alternativ je tedy celá řada a vše bude záležet na tom, jak se bude vyvíjet geopolitická situace v Evropě. Musíme být připraveni na různé alternativy. Stále ale platí, že bojujeme za obnovení suverenity našeho státu, Evropská unie je pro nás nepřijatelná a že prosazujeme referendum o členství v EU,“ píše závěrem Fiala a znovu připomíná, jak nás podle jeho názoru Brusel zničí.

EU a brexit

Když Fiala v postu narážel na to, že Velká Británie bude mít už nejspíše brzy od EU pokoj, souviselo to s tím, že ministerský předseda Velké Británie Boris Johnson voličům slíbil, že zajistí brexit bez všelijakých „ale“ a „kdyby“.

A vzhledem k tomu, že nyní volby ve Velké Británii vyhráli konzervativci v čele se současným premiérem Johnsonem a získali tak v parlamentu nadpoloviční většinu, vypadá to, že brexitu již nic nezabrání. Předseda vítězných konzervativců totiž po čtvrtečním hlasování zopakoval, že Velká Británie odejde z Evropské unie ke dni 31. ledna.