Ráno v úterý dvaačtyřicetiletý muž v ostravské fakultní nemocnici zabil šest lidi, tři další byli zraněni. Útočník byl po třech hodinách vypátrán policií, před dopadením však spáchal sebevraždu. Podle oficiální informace střelec neměl žádný zbrojný průkaz či licenci a měl několik záznamů za trestnou činnost. Motiv pachatele zločinu není přesně znám. „Vzal si do hlavy, že je těžce nemocný a že ho nikdo nechce léčit. Docházel všude. Poslední měsíc nechodil do práce, měl volno, před 14 dny přišel s tím, že je na nemocenské,“ sdělil zaměstnavatel pachatele trestného činu Aleš Zygula.

Tato hrůzná událost se stala druhou největší krvavou tragédií v historii republiky mimo válku, kde byla použita střelná zbraň, a jednou z největších masových vražd v Česku vůbec. Tady je seznam nejznámějších masových vražd v chronologickém pořadí, které republika kdy zažila.  

„Doyscherhofský vrah“, duben 1926

Franz Sandtner, jehož matka spáchala sebevraždu, když byly Sandtnerovi dva roky, vyrůstal tedy v sirotčinci, kde jednou napadl řadovou sestru. Po opuštění sirotčince byl několikrát trestán kvůli krádežím. V roce 1920 po konfliktu se zaměstnavatelem byl propuštěn z práce na Döllnerově statku v okresu Cheb. Po šesti letech, v roce 1926, napadl rodinu svého bývalého zaměstnavatele a umlátil sekerou a kladivem pět lidí, jedna osoba byla zraněna. Podle slov Sandtnera důvodem zločinu byly peníze, očekával kolem padesátí tisíc, našel však pouze 270. Následně byl pachatel odsouzen k trestu smrti a o rok později popraven.

Manželova pomsta, únor 1967

Josef Svoboda byl znám svou nadměrnou agresivitou a labilitou. Po několika letech konfliktů a násilí ze strany Svobody se jeho manželka Drahomíra rozhodla utéct ke své rodině. Svoboda se snažil přesvědčit svou manželku k návratu, ale marně. Následně ve vzteku zabil sekerou své čtyři syny a další tři lidi. Když nedokázal najít a zabít svoji manželku, spáchal sebevraždu skokem do lomu. V tu dobu se jednalo o vraždu s nejvyšším počtem obětí v historii Československa.

Vraždící náklaďák, leden 1973

11. ledna 1973 Olga Hepnarová úmyslně najela nákladním autem do lidí na tramvajové zastávce, čímž způsobila smrt osmi lidí a zranění dalších 12. Jako důvod svého činu označila bezcitnou společnost, kterou se svým skutkem rozhodla potrestat. Nakonec byla odsouzena k trestu smrti a tak se stala poslední ženou popravenou v Československu.

Dezertér se samopalem, červen 1980  

Slovenský vojín základní služby Lubomír Bugár ukradl služební samopal, kterým pak zabil čtyři zaměstnance motorestu Kadrnožka. Zastřelil se následujícího dne, když utíkal před policií. Důvod spáchaných činů není znám.

Střelba v Epsteinu,  červenec 1983

V červenci 1983 český imigrant Karel Charva zaútočil na základní školu v německém Epsteinu, kde zabil pět lidí, včetně tří žaků. Pro vraždění použil dvě pistole, které kouipl legálně. Důvod útoku není přesně znám.

Výbuch panelového domu, únor 2013

V únoru 2013 obyvatel Frenštátu pod Radhoštěm 57letý Antonín Blažek úmyslně způsobil explozi plynu v panelovém domě, v němž také bydlel. Oběťmi výbuchu bylo šest lidí, včetně pachatele. Důvodem byla snaha pomstít se svým sousedům, s nimiž měl Blažek pravidelně sváry.   

Střelba v Uherském Brodě, únor 2015

Jedná se o největší masovou vraždu v novodobé historii České republiky. 24. února 62letý obyvatel Uherského Brodu Zdeněk Kovář zavraždil osm lidí v restauraci Družba. Podle oficiální informace měl pachatel zbrojní průkaz. Kovář po spáchání zločinu volal do televize a hovořil s redaktorem zpravodajství stanice Prima, jemuž sdělil, že trpěl kvůli šikaně a lhostejnosti úřadů. Po tragické události v Uherském Brodu byly zpřísněny pravidla týkající se povolení k nošení zbraně a rozšířeny pravomoci policie a lékařů.