Novotný publikoval část korespondence, v níž mu jeden nejmenovaný občan psal, že do Řeporyjí jezdil dvacet let na prázdniny. Následně vysvětlil, proč vlastně Novotnému píše.

„A teď proč píšu: Mého dědečka zachránili vlasovci, když se mu podařilo zázračně utéci z „živých plotů“, které Němci hnali před svými tanky. Nikdy jim nepřestal být vděčný,“ stojí v korespondenci, v níž pak její autor podotýká, že o pár dnů později přišli rudoarmějci a jeho babičce ukradli kožich.

Bouřlivé reakce

Sám Novotný tuto komunikaci nijak blíže nekomentoval, nicméně, o komentář se postarali uživatelé sociální sítě. I když si starosta Řeporyjí mohl přečíst několik souhlasných komentářů ze strany svých příznivců, objevily se i reakce, které se mu nejspíše moc nelíbily.

Jednou z nich byl komentář, v němž uživatel Josef Formánek připojil odkaz na video, na němž hovoří účastník pražského povstání 1945 Emil Šneberg o tom, jakou zásluhu má maršál Koněv na osvobození Československa, o roli vlasovců v pražském povstání a co vyjadřuje památník maršála Koněva. Autor komentáře pak napsal: „Jestli jsi frajer a ne srá…, jak nazýváš rád ostatní, tak tento příspěvek nesmažeš!!!“

Pod daným komentářem se ale strhla diskuze, v níž někteří píší, že je Emil Šneberg lhář. S tím však nesouhlasí jiní uživatelé, podle kterých na to „ten starý pán nevypadá“.

„Chápu, co se nehodí do krámu, je lež. Ten pán je pamětník, tak asi ví dost… Máš důkaz pro to, že lže?? Máš svědectví jiného pamětníka?? Nechci slinty historiků… (…) Pokud někoho obviňuješ ze lži, musíš nejdříve přinést důkaz, že lže… Ten pán je pamětník a podle mě ví, co mluví!!!“ reagoval na jeho slova autor komentáře.

Diskuze pak nesla i nadále v podobném duchu, až na ni zareagoval sám starosta Řeporyjí.

„Ten pán zjevně fabuluje, říká naprosté kraviny, to fakt mazat nebudu, to se jen tak nevidí… A prosím tě, Josefe, nedávej mi ultimáta, fakt u toho působíš směšně, ty lolo,“ napsal.

A i další uživatelé se nebáli vyjádřit k celé věci. Uváděli, že nechápou, proč se pomníky staví nyní, a ne třeba 2-5 let po válce. Někteří jedinci se pustili i do Novotného a psali, že je hulvát. Další se podělili o svůj názor na vlasovce.

„Pro mě jsou vlasovci neboli ROA jen banda zrádců své země a armády, kteří si chtěli na poslední chvíli zachránit kůži tím, že pomůžou Pražskému povstání. To potvrzuje i jejich zběsilý útěk do amerického zajetí, když byli velením povstání odmítnutí. Kdyby žil můj děda, účastník bojů v SNP a člen partyzánské brigády Jana Žižky, nevím, jestli by se udržel a nevytáhl by na vás svůj kvér. Ještě pane Novotný postavte pomník Heydrichovi. To by vám bylo podobné. Vážím si vašeho otce jako špičkového komika, umělce, ale vy jste pro mě jen lidský morální odpad,“ uvedl jeden z uživatelů.

Pomník vlasovcům a jeho schválení

S iniciativou postavit památník vlasovcům v pražských Řeporyjích přišel kontroverzní starosta této městské části Pavel Novotný. Svůj plán odůvodnil tím, že vlasovci přespali jednu noc 6. května právě v Řeporyjích. Na svém facebookovém účtu již dříve uvedl, že naprosto zásadně ovlivnili průběh Pražského povstání a o osudu Prahy se fakticky rozhodlo v Řeporyjích.

Již v minulosti Velvyslanectví Ruské federace v ČR varovalo Česko před porušením závazků v rámci Úmluvy o zločinech proti lidskosti v případě postavení pomníků vlasovcům. Daný resort tehdy připomněl, že by došlo k porušení závazků České republiky jakožto účastníka Úmluvy o nepromlčitelnosti válečných zločinů a zločinů proti lidskosti z roku 1968. V dokumentu je ukotveno, že na takové zločiny (nikoli pouze na osoby, které je spáchaly) „se promlčení nebude vztahovat, bez ohledu na dobu jejich spáchání“.

Vlasovci byli totiž sovětští občané, kteří se v německém zajetí nechali naverbovat do kolaborantské ozbrojené formace Ruská osvobozenecká armáda (ROA), která byla vytvořena nacistickým Německem. ROA od začátku roku 1945 bojovala na straně Třetí říše, ale na konci války se zúčastnila Pražského povstání, Prahu však do kapitulace německé armády ve městě a vstupu Rudé armády opustila.

Nicméně, i přes varování velvyslanectví zastupitelé v Řeporyjích v úterý 10. prosince rozhodli, že pietní místo věnované členům Ruské osvobozenecké armády v této pražské čtvrti bude.