Geologové z Moskevské státní univerzity ve spolupráci s ruskými kolegy z Nizozemska a USA dokončili atlas paleogeografických a paleotektonických map jursko-mezozoikového období pro Arktidu.

Na základě interpretace seismických dat a jejich korelace se vzorky hornin ze svahů Mendělejevova hřbetu a z vrtu na Lomonosovově hřbetu vědci vytvořili seismickou stratigrafickou mapu oblasti a zrekonstruovali všechny fáze jejího geologického vývoje za posledních 157 milionů let.

Nejen věda

Je dokázáno, že Mendělejevův hřbet dlouhý 1500 km od Wrangelova ostrova směrem ke Kanadskému arktickému souostroví má starodávný předordovický základ - stejný jako kontinentální šelf moří východní Arktidy, to znamená, že je pokračováním kontinentu.

Tento závěr je důležitý nejen pro vědu. Podle Úmluvy OSN o mořském právu může pobřežní stát uplatňovat nárok na šelf za hranicemi 200 mil, pokud je toto území pokračováním kontinentu. Nové údaje budou předány Komisi OSN pro hranice kontinentálního šelfu a v případě schválení bude Rusko moci rozšířit hospodářskou zónu v Arktidě.

Předchozí pokus

V roce 2001 Moskva zaslala Komisi OSN představu o vnějších hranicích šelfu, kde se uvádí, že Mendělejevův a Lomonosovův hřbet, které se nacházejí na dně oceánu, jsou nedílnou součástí Euroasijské kontinentální desky, to znamená pokračováním Ruska.

Komise dospěla k závěru, že údaje nejsou dostatečné, a bylo nezbytné poskytnout další odůvodnění. Vědci doufají, že nové výsledky vyřeší otázku sounáležitosti Mendělejevova hřbetu.

„Dokázali jsme, že Mendělejevův hřbet se začal vytvářet jako riftový (příkopový) systém s rozsáhlým magmatismem asi před 125 miliony let, ale tento proces nepřešel do rozpínání oceánského dna (geodynamický proces rozestupování tvrdých litosférických desek – pozn. red.). Proto navrhujeme klasifikovat Mendělejevův hřbet jako přerušený vulkanický pasivní kontinentální okraj,“ uvádí tisková zpráva univerzity slova Anatolije Nikišina, vedoucího vědecké práce, doktora geologických a mineralogických věd, vedoucího katedry regionální geologie a dějin Země Geologické fakulty Moskevské státní univerzity.

Fabule výzkumu

Geologové zjistili, že v intervalech před 80–100 a 45–56 miliony let se v Arktidě akumulovala ložiska specifické litologické skladby: jíly byly nahrazeny křemičitými ložisky. To ukazuje na oteplení klimatu.

Významné tektonické události se zde odehrály asi před 45 miliony let: vznikly šelfy Barentsova a Karského moře a začal se vytvářet Gakkelův hřbet.

Nyní se jedná o zónu tvorby nové oceánské kůry s nejpomalejším rozpínáním v oceánu - méně než jeden milimetr za rok.

Podmořský Lomonosovův a Mendělejevův hřbet se nacházejí východně od oceánské kotliny vytvořené v důsledku rozpínání oceánského dna a jsou pokračováním Eurasie.