Tento týden noviny Washington Post zveřejnily dříve utajované dokumenty a rozhovory s oficiálními zástupci USA, které svědčí o tom, že americká vláda skrývala pravdu o vojenském konfliktu v Afghánistánu. Noviny tvrdí, že dokumenty jsou také v rozporu s veřejnými prohlášeními prezidentů, vojenských velitelů a diplomatů Spojených států, kteří rok co rok ujišťovali Američany, že dosáhli pokroku v Afghánistánu a že se vyplatilo se do této války pouštět.

„Tento článek byl úderem do tváře mnoha lidem ve Spojených státech, takzvaným obráncům lidských práv, a to je jen špička ledovce," řekla mluvčí MZV.

Připomněla, že Spojené státy zahájily vojenské útoky proti Iráku na základě údajné přítomnosti zbraní hromadného ničení v zemi, což vedlo k desítkám tisíc obětí a hromadnému vysídlení místních obyvatel, ale později přiznaly, že informace byly nepravdivé, a důkazy o přítomnosti zbraní se ukázaly být obyčejným pracím práškem. Dodala, že americké letecké útoky v Sýrii také vedly k mnoha obětem a hromadné migraci, ale nakonec se ukázalo, že „důkazem“ o údajných chemických útocích v Sýrii bylo ve skutečnosti inscenované video vyrobené Bílými přilbami.

„Skutečnost, že Spojené státy si z toho dosud nevzaly ponaučení, je žalostnou podívanou, USA nadále uměle vytvářejí obvinění s cílem zahajovat války po celém světě, útočí, zabíjejí a prodlužují tragédie. Takové USA se staly největší hrozbou pro celosvětový mír a bezpečnost a také největším porušovatelem lidských práv,“ uvedla.

Výbušný článek ve Washington Post

V pondělí list The Washington Post zveřejnil článek, který s odkazem na odtajněné dokumenty tvrdí, že vlády amerických prezidentů George Bushe mladšího, Baracka Obamy i Donalda Trumpa opakovaně mátly veřejnost, když tvrdily, že ve válce v Afghánistánu dochází k pokroku.

Z dokumentů vyplývá, že američtí vrcholoví politici a armádní velení si připouštěli, že strategie v Afghánistánu není úspěšná a že velká část americké pomoci je na místě rozkrádána. Mezitím se operace v Afghánistánu, která začala v roce 2001 po útocích 11. září, stala nejdéle trvající válkou v americké historii.

Zhruba dva tisíce dokumentů, ke kterým se deník dostal, nepatřily mezi utajované, nicméně hned, jak je chtěl list uveřejnit, vláda část z nich mezi utajované zařadila. Redakce se tři roky soudní cestou domáhala, aby k ním získala přístup na základě zákona o svobodném šíření informací.

Dokumenty, které získaly označení Afghanistan Papers, zahrnují rozhovory s více než 400 přímými účastníky afghánské mise, včetně generálů, bezpečnostních poradců, diplomatů a dalšími lidmi, a to i ze spojeneckých zemí NATO nebo s afghánskými činiteli. Rozhovory pořídla v letech 2014 až 2018 speciální vládní agentura pro kontrolu mise v Afghánistánu v rámci takzvaného projektu Ponaučení (Lessons Learned).