Ohnivý mrak

Tajemství úspěchu těžkých plamenometů spočívá v objemné detonační munici. Střela rozprašuje nad cílem výbušný aerosol, který proniká do všech škvír a bunkrů a poté vybuchne. Výbušná vlna vytvořená tímto způsobem je dvakrát silnější než při použití konvenční munice. Zvláště efektivní jsou plamenomety v horách, kde vlny odrážené od skal se překrývají a vzájemně se posilují. Ale to není všechno. Teplota v epicentru exploze dosahuje exploze 800 stupňů (ne bezdůvodně se tato zařízení nazývají plamenomety). Žár při výbuchu náplně způsobuje smrtelné popáleniny v okruhu 300 metrů. Exploze spaluje atmosférický kyslík a vyvolává prudké stoupání tlaku. Způsobuje vážná zranění vnitřních orgánů - především plic a ušních bubínků. Ochránit před umělým vakuem nedokáže ani bunkr, ani neprůstřelná vesta.

Kromě toho objemná exploze způsobuje detonaci pozemních min. To poprvé ocenili Američané, kteří ve Vietnamu použili termobarickou munici k vyčistění přistávacích míst pro vrtulníky. Ruské těžké plamenomety pracovaly v Grozném, kde vypalovaly kulometčíky, ostřelovače a zátarasy hned z celého bloku, píše americký vojensko-politický časopis National Interest.

Na tanku

Většina děl s vlastním pohonem je v Rusku a ve Spojených státech namontována na lehkých pásových vozidlech vybavených ochranou proti ručním střelným zbraním. Základem těžkých plamenometů však byl podvozek tanku T-72 o hmotnosti 46 tun. Je to vysvětlováno tím, že dostřel nábojů Buratina činil tři kilometry, zařízení musela být instalována na předním kraji a byla odpovídajícím způsobem chráněna. Posádka Buratina je tříčlenná, má k dispozici laserový dálkoměr a balistický počítač, který vypočítává na základě vzdálenosti k cíli výšku vzletu balíku s 30 reaktivními střelami. Buratino může střílet jednotlivými náboji, po dvou nábojích nebo salvami – v takovém případě vystřílení celého zásobníku trvá 16 sekund.

Zdokonalená varianta plamenometu TOS-1A Solncepek má 24 nábojů, které doletí do šesti kilometrů. Je zdokonalena práce počítače. Protože ruční otáčení 96kilogramových raket není možné, TOS následuje přepravní a nabíjecí vozidlo na základě stejného T-72 s manipulátorem. V případě potřeby kompletně znovu nabíjí plamenomet během 24 minut a zakryje ho v případě nutnosti na tuto dobu kouřovou clonou.

Světový bestseller

V ruské armádě jsou těžké plamenomety s vlastním pohonem ve výzbroji jednotek radiační, chemické a biologické obrany. Jejich vojáci mají také ruční reaktivní plamenomety Šmel (Čmelák) fungující na stejném principu, ale v menším měřítku. Autor TOS, vědecko-výrobní podnik Splav pracuje na samohybném plamenometu nové generace na kolech. Nazvali ho Tosočka.

Buratino ani Solncepek nemá v zahraničí obdoby. Americká armáda používá pouze ruční plamenomety a střely s termobarickou hlavicí pro raketomety. Ruské TOS se proto staly bestsellerem světového trhu se zbraněmi. Obzvláště ochotně je kupují země Blízkého východu, kde se Solncepeky osvědčily v operacích proti bojovníkům všech druhů. Teroristé se nejraději brání v opevněných oblastech a městech, aktivně vedou minovou válku, a proto k boji s nimi jsou nejvhodnější těžké plamenomety.