Modelování ukazuje, že po dosažení velikosti asi jednoho milimetru se tuhé a rychle letící částice od sebe prostě odrážejí, aniž by vytvářely větší fragmenty.

Možná, že jim k překonání této první „bariéry odpuzování“ (bouncing barrier) napomáhá elektrostatická přitažlivost akumulovaných elektrických nábojů. K tomuto závěru dospěli autoři článku zveřejněného v časopise Nature Physics. Gerhard Wurm a jeho kolegové experimentovali s maličkými – o průměru 0,5 milimetru – skleněnými kuličkami.

Srážky kuliček umožnily imitaci dynamiky částic v protoplanetárním disku. Zemská gravitace je příliš velká a prudce mění jejich chování, aby se zbavili jejího vlivu, prováděli vědci experimenty v 120metrové věži Fallturm Brémské univerzity, v komoře, která byla vyhazována nahoru a pak padala volně dolů spolu s měřícím zařízením. V průběhu asi devíti sekund jejího pádu byl systém zbaven gravitace.

Před spuštěním zařízení byly skleněné kuličky aktivně promíchávány, aby se imitovalo obyčejné tření částic v protoplanetárním mračnu. V důsledku toho se na nich akumulovaly elektrické náboje. Pak už se při pádu kuličky vzájemně přitahovaly a vytvářely shluky, z nichž některé obsahovaly přes 1 000 částic.

Analogické experimenty se dělaly také s mikrosférami z bazaltu, který je svým složením bližší částicím protoplanetárního disku. Akumulovaly ještě větší náboje a přitahovaly se silněji. Podle všeho právě tato jednoduchá elektrostatika umožňuje vznikajícím planetám překonávat „bariéru odpuzování“ a rozvíjet se dál.

Prachové věže na Marsu

Na konci listopadu bylo informováno o tom, že mezinárodní tým vědců, který analyzoval data z vozítka na Marsu a kosmických lodí, objevil na Marsu prachové věže, které se zahřívají vlivem slunečních paprsků a stoupají vysoko nahoru, přičemž s sebou odnášejí vodu z povrchu rudé planety. 

Planetární sonda Opportunity byla pohřbena v roce 2018 globální prachovou bouří. Mise však přinesla důležitá data. Vědcům se povedlo objevit koncentrovaná oblaka prachu, které dostaly název prachové věže.

Tento prach může obsahovat vodní páry, které vylétají skrz věže jako ve výtahu. Poté jsou vyhozeny do vesmíru, kde je sluneční záření rozbíjí na molekuly. Tento jev může pomoci objasnit, jak z povrchu Marsu zmizela voda.

Podle vědců jsou prachové věže obrovské mraky, které mají větší hustotu, než obyčejný prach v tenké atmosféře Marsu. Pravděpodobně se hromadně formují během globálních bouří. Podle vědců se prachové věže objevují po celý rok na Marsu. Avšak při vzniku globálních bouří se jejich cyklus změní, jako tomu bylo v roce 2018. Vědce překvapila i činnost těchto věží. Rychlost těchto „kosmických výtahů“ se ukázala jako velmi vysoká. S jistotou však vědci zatím nemohou říci, co přesně způsobuje globální prachové bouře.