„Myslím, že především by zvítězili lidé těch regionů, kterých se to týká,“ řekl v rozhovoru pro Sputnik senátor Jaroslav Doubrava. „Tady bych neříkal, jestli ten či onen vyhrál nebo prohrál. Celá ta nešťastná záležitost, ke které tam došlo, je obrovskou prohrou pro tam žijící lidi. Takže já takovou dohodu velmi vítám, jenom doufám, že jaksi ti, kteří dosadili Zelenského do prezidentského křesla, dovolí, aby tuto dohodu naplnil, protože víte dobře, že předchůdce Porošenko, ač vykřikoval, že chce, aby se to srovnalo, tak v konečném důsledku mu o to vůbec nešlo a pod diktátem svých amerických loutkovodičů torpédoval všechny snahy o naplnění minských dohod a všechny snahy o urovnání toho konfliktu. Takže já doufám, že tentokrát to bude trošku jinak, že by opravdu k tomu urovnání mohlo dojít a že tu cestu najdou mírovou, nikoliv zbraněmi, protože hledat cesty z takové situace zbraněmi podle mě není to správné,“ dodal.

Ale můžeme říct, že nebyly vyřešeny hlavní problémy – změna ústavy a kontrola hranic. Například včera prezident Zelenskyj odmítl federalizaci Ukrajiny a změnu ústavy. „Donbas i Krym jsou Ukrajiny,“ prohlásil na tiskové konferenci. Ruský prezident Vladimir Putin naopak na změně ukrajinské ústavy a udělení autonomního statusu Doněcké lidové republice a Luhanské lidové republice nadále trvá. Není to slepá ulička? Nebo podle vás někdo nakonec ustoupí?

Doubrava: Já si myslím, že právě tou činností ukrajinské armády a Ukrajiny vůči těm východním oblastem se ty vztahy natolik zhoršily, že tam v podstatě není cesta k tomu, aby se to nějakým způsobem vyřešilo tím, že se to prostě odmávne a ty republiky najednou zase začnou ctít Kyjev a podobně. Myslím si, že ta doba válčení ty vztahy poškodila natolik, že touhle cestou už to nepůjde. Ale víte dobře, že zase zástupci těchto oblastí navrhovali Porošenkovi vyřešení toho problému při zachování celistvosti Ukrajiny. A byl to zase Porošenko, kdo to odmítl. Tohle bude asi složitější než to ukončení válčení.

Politolog Jan Šír z katedry ruských a východoevropských studií Univerzity Karlovy vidí jakékoliv ukrajinské ústupky jako hrozbu pro bezpečnostní architekturu Evropy. Úspěchem by bylo, kdyby žádné dohody dosaženo nebylo, řekl Šír. Žádná smlouva mezi vyjednávacími stranami o Donbasu… Je to skutečně zájem České republiky a Evropy?

Samozřejmě to není zájem Evropy ani České republiky. Tento pán by si měl dát mokrý hadr na hlavu, aby se trošku zchladil a zklidnil, protože nevím, proč by toto jeho přání mělo být naplněno. Myslím si, že je to velmi vážný konflikt nejen pro Evropu, ale potažmo i pro Českou republiku. I když je Česká republika relativně daleko, ale opravdu jen relativně vzhledem k současnému technickému rozvoji. Já si myslím, že by tam v každém případě mělo dojít k postupným krokům k urovnání těch vztahů tam. Nesouhlasím s ním.

Viděli jsme první setkání ruského prezidenta Putina a ukrajinského lídra Zelenského. Jak hodnotíte ten fakt jako samotný?

Z obou stran je to samozřejmě velmi důležitý krok, protože vyměňovat si názory pomocí sdělovacích prostředků nebo prostřednictvím někoho není správné řešení. Je to natolik vážná věc, že je dobré, že k tomu setkání došlo, myslím, že k němu už mělo dojít podstatně dřív.

Myslíte, že po summitu k nějakému pokroku dojde?

Myslím, že ano. Je to velmi dobře. Já mám stále před očima tu bídu a utrpení těch lidí v Luhanské oblasti, kde jsem byl a měl jsem možnost na vlastní oči vidět výsledky této šílenosti. Takže já díky této zkušenosti tvrdím, že každý sebemenší krok ke zlepšení této situace je velmi důležitý.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.