Dříve ho zkoordinovaly výbory pro záležitosti ozbrojených sil Sněmovny reprezentantů a Senátu. Aby dokument nabyl platnosti, musí ho podepsat prezident.

Dokument předpokládá „ochranu evropské energetické bezpečnosti cestou zavedení sankcí spojených s ruským energetickým potrubím“.

Rozpočet zavazuje Pentagon, aby referoval o opatřeních pro zadržování Ruska a Číny, a hlásil opatření na zvyšování výdajů – politických, vojenských, hospodářských, rozpočtových a technologických – pro tyto země.

Zakazuje rovněž prodej Turecku stíhacích letounů F-35 kvůli tomu, že Ankara nakoupila ruské protiletadlové komplexy S-400, a připouští vyčlenění Ukrajině vojenské pomoci ve výši 300 milionů dolarů.

Nord Stream 2

Nord Stream 2 bude složen ze dvou linek plynovodu od pobřeží Ruska přes Baltské moře do Německa. Povede přes územní vody nebo výlučné ekonomické zóny Finska, Švédska a Dánska. Jeho uvedení do provozu je naplánováno na rok 2020.

Proti plynovodu Nord Stream 2 vystupuje Ukrajina, která se obává ztráty příjmů z tranzitu ruského plynu, a také Polsko, Lotyšsko a Litva, které pokládají tento projekt za politický. Výstavbu kritizují také USA, které aktivně prosazují v Evropě svůj zkapalněný zemní plyn.

Plynovod podporují především Německo a Rakousko, které zdůrazňují, že projekt upevní evropskou energetickou bezpečnost, a vytyčují spolehlivost Ruska jakožto dodavatele.

V Moskvě nejednou prohlásili, že Nord Stream 2 je naprosto komerční a konkurenční projekt. Jak podotýkal Vladimir Putin, výstavba plynovodu nepředpokládá zastavení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu.

Turecký proud

Projekt předpokládá výstavbu dvou linek plynovodu, každá o kapacitě 15,75 miliardy metrů krychlových. První linka je určena na dodávky plynu tureckým spotřebitelům a druhá na zásobování plynem zemí jižní a jihovýchodní Evropy.

Koncem listopadu turecký prezident Recep Tayyip Erdogan oznámil, že uvedení plynovodu do provozu se plánuje 8. ledna. Gazprom už naplnil obě linky plynem.

V Evropě se bude plyn z Tureckého proudu dodávat přes Bulharsko do Srbska a Maďarska. V Bulharsku má být nezbytná infrastruktura postavena v první polovině roku 2020.