„Rusko navrhlo okamžité prodloužení odzbrojovací smlouvy START bez jakýchkoliv podmínek. Jeho obranný rozpočet již několik let klesá. Naproti tomu státy NATO, které již nyní vydávají na zbrojení téměř tři čtvrtiny celosvětových výdajů, oznámily na nedávném summitu zvýšení o dalších 400 miliard, militarizaci vesmíru a vyhlásily Rusko a Čínu za nepřátele. Kdo je zde tedy agresorem? Dokdy budeme věřit té primitivní militaristické propagandě, která se dokáže udržet jen stupňováním lží?“ ptá se Chmelár.

Dále Chmelár obrátil svou pozornost na návštěvu slovenského premiéra Petera Pellegriniho ve Vatikánu, kde se politik setkal s papežem Františkem.

„Ve Vatikánu (Pellegrini, pozn. red.) prohlásil, že cílem jeho cesty je ‚duchovní posílení‘. Za projev státníka bych spíše považoval, kdyby se náš premiér přidal k papežovu volání pro mír, odzbrojení a zákaz jaderných zbraní. Dokázal by tím oddanost křesťanským hodnotám mnohem více než pózou na klekátku,“ vyjadřuje se kriticky Chmelár.

„Namísto toho však dosud projevoval poslušnost vůči plánům Washingtonu na zvyšování zbrojení a v euforii z přijetí v Bílém domě dokonce před Donaldem Trumpem nadšeně prohlásil, že 2 procenta na zbrojení dosáhneme o dva roky dříve, což později vláda potichu korigovala. Papež mu snad mohl připomenout biblické: poznáš je po ovoci,“ dodal.

Summit NATO

Během tiskové konference, která následovala po setkaní hlav států NATO v Londýně, generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg poznamenal, že spojenci již pátý rok za sebou zvyšují obranné investice. Dodal, že evropské země a Kanada již přispěly 130 miliardami dolarů, a že tato částka bude zvýšena na 400 miliard dolarů v roce 2024.

Stoltenberg znovu potvrdil, že se země NATO shodly na tom, že vesmír má být novou operační doménou NATO spolu se vzduchem, pevninou, mořem a kyberprostorem.

Generální tajemník Aliance dodal, že spojenci jsou otevřeni smysluplnému dialogu s Ruskem a nadále jsou odhodláni posilovat kontrolu zbraní, odzbrojení a nešíření zbraní. Uvedl však, že NATO má reagovat na rozmístění raket středního doletu schopných nést jaderné zbraně ze strany Ruska.

K tomu dodal, že země NATO rovněž hodnotí možnost začlenění Číny do budoucích dohod o kontrole zbraní. Poznamenal, že spojenci jsou teprve na začátku procesu posuzování situace a možných způsobů zapojení Pekingu do takových dohod.

Moratorium na rakety v Evropě

Po jednostranném odstoupení USA ze smlouvy INF a následném jejím pozastavení ze strany Ruska jedinou platnou smlouvou o omezení zbraní mezi oběma zeměmi zůstává START III (o omezení strategických útočných zbraní). Její platnost však vyprší v roce 2021 a ve Washingtonu se zatím nerozhodli, jestli má být prodloužena. Rusko ze své strany nejednou prohlásilo, že je ochotno o tom jednat.

Ruský prezident Vladimir Putin dříve navrhoval moratorium na rozmístění raket středního a krátkého doletu v Evropě a dalších regionech, poslal svůj návrh několika zemím Evropy a Asie a různým mezinárodním organizacím. Francouzský prezident Emmanuel Macron však sdělil, že návrh nepodporuje, ale vnímá ho jako základ pro jednání o další smlouvě pro omezení zbraní.