Minulou noc na hranici Pásma Gazy došlo k růstu napěti. Poté, co tři rakety byly odpálení směrem na území Izraele, armáda země zaútočila na cíle Hamásu v pásmu Gazy.

Izraelský premiér uvedl, že nařídil ministru obrany země a armádě připravit se na možnou vojenskou operaci.

„Nebudou žádné dohody (s Hamásem), pokud bude střelba pokračovat. Naopak, teroristé v Gaze ještě pocítí naši moc. To dostali před třemi týdny během izraelské operace Černý pás, když jsme zaútočili na vůdce Islámského džihádu a desítky bojovníků této organizace bylo jen začátkem,“ uvedl Netanjahu.

K největšímu vyostření situace v posledních měsících na hranicích palestinské enklávy došlo 12. listopadu poté, co izraelské letectvo zlikvidovalo velitele palestinské islámské skupiny Islámský Džihád v Pásmu Gazy Bakhi Abu al-Atu. Během operace, která získala název Černý pás, bylo směrem k Izraeli z Gazy vypáleno přes 450 raket, izraelská armáda zaútočila na Islámský džihád. Úřady Gazy nahlásily úmrtí 34 Palestinců, více než 100 bylo zraněno.

14. listopadu bylo oznámeno, že Islámský Džihád se dohodl na příměří s Izraelem. Avšak v noci 16. listopadu došlo k ostřelování izraelského města Beer Ševa. V odvetné reakci izraelská armáda zaútočila na objekty Hamásu v Pásmu Gazy a ve svém prohlášení uvedla, že Hamás je zodpovědný za jakoukoli agresi vycházející z Gazy. 

O Íránu

Během dnešního zasedání kabinetu ministrů se Netanjahu dotkl i otázky Íránu, který obvinil ze šíření agrese na Blízkém východě.

„Minulý týden jsem měl důležité diskuse s americkými a ruskými lídry. Mluvil jsem s prezidentem Trumpem a prezidentem Putinem a setkal jsem se v Lisabonu s americkým ministrem zahraničí Mikem Pompeem. Jedním z nejdůležitějších témat diskuse na všech těchto jednáních byl Írán. Írán nadále rozšiřuje svou agresi na Blízkém východě a posiluje ji,“ sdělil izraelský premiér.

K tomu dodal, že „se projevuje stále více příznaků“ odpovědnosti Íránu za sobotní smrt 20 demonstrantů ve hlavním městě Iráku. Podle Netanjahua demonstranti byli zavražděni v důsledku útoku šíitských iráckých domobranců na rozkaz Íránských revolučních gard.

„V reakci na tuto agresi by měl být tlak na Írán zvýšen. To je to, k čemu vyzývám evropské země,“ sdělil Netanjahu.

Záměr o rozšíření suverenity

Dříve během konference izraelského deníku Makor rišon v Jerusalemu Netanjahu sdělil, že spoléhá na pomoc Spojených států v rozšíření suverenity Izraele na Jordánské údolí a má záměr probrat tuto otázku a administrativou Bílého domu.

„Existuje možnost určit naši východní hranici, uplatnit izraelské zákony v Jordánském údolí a učinit tak s mezinárodní podporou, americkou podporou. Chci, aby Američané uznali naši suverenitu v Jordánském údolí, to je důležité,“ sdělil izraelský premiér.

V pátek Sněmovna reprezentantů USA (pozn. dolní komora amerického Kongresu) schválila většinou hlasů (226 proti 118) rezoluci č. 326, která odsoudila izraelskou anexi Jordánského údolí.

Židovské osady na Západním břehu řeky Jordán se objevily po vítezství  Izraele v šestidenní válce v roce 1967. Osady nejsou považovány za součást Izraele, pokud jde o mezinárodní nebo dokonce vnitrostátní právo. OSN považuje tato teritoria za okupovaná.