24. 7. 2018

Vážený pane Merci,

problematika, kterou hodláte studovat je zásadního rázu, skoro bych řekl, že z hlediska společenského významu "kruciální". Vzhledem k tomu, že i vysoké školy jsou součástí "mainstreamu", tedy slouží stejné věci jako mainstreamová média, je namístě reálný předpoklad, že ve snaze získat kladné hodnocení budete používat metody a argumentaci, nemluvě o interpretaci výsledků tak, abyste se svou prací především co nejlépe obstál. Byl jsem několikrát oponentem nebo častěji konsultantem bakalářských nebo diplomových prací (psychiatrie, finacování zdravotnictví, sociální služby...). Studenti vyslechli se zájmem moji interpretaci jevů a argumentaci, a pak práci napsali v intencích i na fakultách vládnoucího maistreamu. Nebudeme si nic nalhávat o svobodě vědeckého bádání. Víme, jak a na co se přidělují granty, a kdo o tom rozhoduje.

Základní zásadou nezávislých médií je to, že se nic nezamlčuje, proto počítejte s tím, že může být publikována tato, i každá další naše komunikace. Rozhodnutí je na Vás.

Svobodě médií, kromě veřejnoprávních samozřejmě (viz ZDE), zdar!

Ivan David

18. 10. 2018
Komu: jakub merc , Eva Novotná , Radim Valenčík , Jiří Wagner , Petr Hájek , [email protected] , jstolba, ‌

Vážení zástupci alternativních médií,
omlouvám se, že píši až nyní, ale kvůli celé řadě studijních a pracovních povinností jsem se k tomu nedostal dříve. Dovoluji si vás oslovit takto hromadně, neboť je to jednodušší, ale nadále budeme komunikovat opět odděleně, stejně jako na začátku. Nyní vám všem chci ještě jednou poděkovat za vaši ochotu poskytnout mi rozhovor pro magisterskou diplomovou práci, která se týká motivací zástupců alternativní scény, tedy vás, k vaší činnosti.
 
To důležitější ale je, že se blíží doba, během které bych s vámi ideálně tyto rozhovory sesbíral. Píši vám takto s předstihem, abychom se mohli domluvit, a abyste s tím mohli počítat, přičemž jak jsem vám již psal, pokusím se vám přizpůsobit, ale musím do určité míry zohlednit i vlastní povinnosti.

Na rovinu se přiznám, že by pro mě byly ideální první dva týdny v listopadu, respektive přelom října a listopadu a první týden listopadu, přičemž pokud by to někomu z vás nevyhovovalo, tak se samozřejmě domluvíme na později, ale pokud by vám to vyšlo, tak budu nesmírně rád. Má představa je, že během jednoho dne bych mohl hypoteticky zvládnout i dva rozhovory, ovšem pochopitelně odděleně.

Úterý, středa a čtvrtek (tedy 30, 31, 1, 6, 7, 8) mohu víceméně bez omezení, ačkoliv bych preferoval dopolední hodiny. Pátek 2. bych měl být schopen bez omezení celý den, stejně tak i víkend 3. a 4. V pondělí 5. mohu dopoledne (předcházející pondělí, jak je asi patrné, nemohu vůbec) a co se týče pátku 9., tak ten bych musel případně upřesnit. Již nyní vím, že v pátek 9. odpoledne a sobotu 10. (celý den) mám program a další možnost mám až v neděli 11. (celý den) a pondělí 12. (dopoledne). Další termíny by byly komplikovanější, ale je tu možnost se domluvit individuálně. Každopádně budu moc rád, pokud zvážíte mnou navržené termíny a napíšete mi, kdy by se vám to hodilo. Klidně napište i více termínů a já se to pokusím nějak poskládat, přičemž bych vám dal vědět s podrobnostmi.

Pokud na mě máte nějaké další dotazy, tak rovněž klidně pište na tuto adresu, pokusím se odpovědět co nejrychleji to jen bude možné, ovšem někdy toho mám relativně dost, takže se předem omlouvám, pokud neodepíšu obratem.

Děkuji pokud jste dočetli až sem a těším se na osobní setkání.

S pozdravem:

Jakub Merc

18. 10. 2019

Dopis všem osloveným včetně pana Merce

Vážení,

já bych se nejdříve rád seznámil s motivací pana Merce k jeho výzkumu. Kdo to platí? Na jaké škole? Proč ten zájem?

Motivace mainstreamu je jasná: peníze, kariéra a charakter kladoucí na najvyšší příčky hodnotové hierarchie první dva uvedené cíle.

Motivace alternativních médií: snaha otevřeně a svobodně se vyjadřovat, neboť stále ještě trochu platí občanská svoboda - svoboda slova. Nebyl bych překvapen, kdyby cílem výzkumu byla snaha dehonestovat nositele jiných názorů.

"Rozhovor" je opravdu zvláštní výzkumná metoda. Znám "řízený rozhovor" v němž mají být postupně zodpovědeny konkrétní, avšak nikoli striktně stejně položené otázky. "Rozhovor" umožňuje libovolnou interpretaci. Anketa, nebo dotazník s dobře formulovanými otázkami tak, aby odpovědi nebylo možné desinterpretovat patrně nemají být použity. Velmi často vidíme, že čirá propaganda je vydávánjha za vědecky ověřená fakta. Propagandě to prospívá, ale o vědu nejde.

Nuže...

Ivan David

19. 10. 2019

Sdělení Stanislava Novotného pod názvem „Bakalář “akademik“ Merc“

http://www.pssi.cz/

JAKUB MERC - PROJECT ASSISTANT

Jakub Merc joined PSSI as a Project Assistant in June 2018 and he works primarily on projects about disinformation. He holds a Bachelor's Degree in Political Science from Charles University in Prague, and he is currently pursuing a Master's in Political Science and Security Studies. He focuses on political extremism and hybrid warfare.

Mail z 19. 10. 2019

Nechci zatěžovat tuto skupinu. Bdělost je na místě, ale myslím, že v tomto případě se student snaží řešit zajímavé téma a nehrozí z jeho strany nějaké zneužití.

Ostatně každý jsme dostatečně dospělí, abychom uvedli informace v tom rozsahu, v jakém ro považujeme za adekvátní a neznužitelné.

Radim Valenčík

22. 10. 2019

Než člověk s něčím souhlasí nebo veřejně vysloví nějaký názor je dobré o předmětu něco vědět. Pan Merc se na svém facebooku 13. 6. 2018 chlubil, že má novou "práci" (on valstně píše "job", to nemusí být doslova práce) a sice v Prague Security Studies Institute, co to je naleznete http://www.pssi.cz/ . Organizace si klade za cíl především "bořit desinformace". Pořád nic? Pane Štolbo a Radime, stále trváte na tom, že panu Mercovi jde o čistou vědu a objektivní informaci?

Ivan

22. 10. 2019

Mail od Ivana Davida:
Posílám článek pana Dr. Stříteckého, školitele pana Merce:

Český diskurz o protiraketové obraně a národní zájem
Nik Hynek
Vít Střítecký

Klíčová slova: Protiraketová obrana, Česká republika, Spojené státy, NATO, diskurzivní analýza, obsahová analýza

Abstrakt

Stať empiricky mapuje český diskurz o protiraketové obraně (část 1) a následně situuje tento předmět studia do kontextu konceptuálně-teoretické diskuze o užitečnosti a možném použití kategorie národní zájem (část 2). Její autoři analyzují období mezi lednem 2007 a srpnem 2008. První část stati začíná otázkou, jak se dostalo téma protiraketové obrany do České republiky a jak jej česká vláda kognitivně zarámovala. Stať pokračuje odpovědí na otázku, jak následně došlo k převedení tohoto tématu z čistě českého rámce do rámce mezinárodněbezpečnostního společenství (tzv. natoizace). Internalizaci tématu autoři analyzují pomocí tematické diskurzivní analýzy; následný export tématu na mezinárodní úroveň pak zkoumají pomocí prostředků obsahové analýzy. Kromě této dvojí dynamiky navíc analyzují i povahu českého společenského diskurzu o protiraketové obraně, a to pomocí analýzy metafor. Druhá část stati následně propojuje v předchozí části zjištěné poznatky s procedurální konceptualizací národního zájmu prostřednictvím otázky, zdali může být téma protiraketové obrany považováno za téma, které je v „českém národním zájmu“. K zodpovězení autořipoužívají tři kritéria národního zájmu: relevance, konsenzus a vnější přijatelnost. Jak ukáže analýza a přítomná diskuze, téma protiraketové obrany na základě použitého konceptuálního rámce studia národního zájmu nemůže být považováno za téma, které je v „českém národním zájmu“. Klíčový důvod pro tento závěr představuje skutečnost, že toto téma vykazovalo přetrvávající rozpor mezi vládním zájmem, který byl hegemonicky sekuritizován jako domnělý národní zájem, a veřejným zájmem, jenž se stavěl proti instalaci prvku protiraketové obrany na území České republiky. Stať uzavírá závěrečná reflexe tématu.

Biografie autora

Nik Hynek

nar. 1979, absolvent Masarykovy univerzity (politologie, MVES, biologie, geografie, psychologie), University of Plymouth (globální bezpečnost a rozvoj) a University of Bradford (metodologie sociální vědy, vše s vyznamenáním), od ledna 2007 doktorské studium mezinárodní bezpečnosti na University of Bradford. Působí jako vědecký pracovník Ústavu mezinárodních vztahů v Praze a přednáší na Metropolitní univerzitě Praha a na Univerzitě Karlově. Během období 2007/2008 hostující výzkumník na London School of Economics, pro 2008/2009 hostující badatel na Columbia University (Saltzman Institute of War and Peace Studies). Nositel řady grantů a stipendií, autor mezinárodních i českých publikací v oblasti bezpečnosti a teorií mezinárodní politiky, nejnověji spolueditor knih o kanadské bezpečnostní a zahraniční politice pro Oxford University Press a o kritické lidské bezpečnosti pro Routledge.

Vít Střítecký

nar. 1980, studoval mezinárodní vztahy a bezpečnost na Univerzitě Karlově, na Uppsala University a postgraduálně na University of St. Andrews. V současnosti pracuje jako výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů, studuje mezinárodní vztahy v doktorském programu a přednáší v rámci programu bezpečnostních studií na Fakultě sociálních věd UK. Je autorem řady domácích i českých publikací zaměřených na evropskou a postsovětskou bezpečnost.

30. 10. 2018

Vážení,

dnes jsem absolvoval první dva rozhovory, a ačkoliv si nedovoluji hovořit za dotazované, tak můj dojem je ten, že vše proběhlo zcela v klidu a bez problému. Proto si vás ostatní dovoluji ještě jednou poprosit, zda-li byste byli tak hodní a napsali mi, kdy bychom se mohli setkat. Touto cestou bych chtěl poprosit i pana Novotného, kterého jsem původně neoslovil, zda-li by neměl zájem se setkat. Jinak z organizačního hlediska bych ještě chtěl uvést, že z vážných rodinných důvodů musím ve čtvrtek odjet mimo Prahu, a proto od čtvrtka do pondělí nebudu moci. Snad ale najdeme jiné vhodné termíny. Předem vám děkuji.

S pozdravem :

Jakub Merc
31. 10. 2018

Vážený pane Davide,

vzhledem k tomu že, v minulých dnech došlo k určitému informačnímu šumu, dovoluji si Vás oslovit ještě jednou takto přímo. Pochopil jsem, že o mé práci máte pochybnosti, ale myslím, že se můžete informovat u pana Valenčíka, že rozhovor proběhl kultivovaně, seriózně a bez jakýchkoliv komplikací. Bylo by pro mě opravdu cennou zkušeností se s Vámi setkat, a proto Vás prosím, abyste ještě jednou zvážil svůj postoj. Dejte mi prosím vědět, zda-li by Vám případně vyhovoval by některý den příští týden. Předem děkuji za odpověď.

S pozdravem:

Jakub Merc