• Vybrat den

    Květen 2024
    Po Út St Čt So Ne


    PODPOŘIT STALOSE BTC ETH LTC

    „Věřím, že není dobojováno.“ Majerová Zahradníková odsoudila rozhodnutí Nejvyššího soudu ohledně hidžábů

    7-12-2019 Sputnik CZ 80 578 slov zprávy
     

    Svou nespokojenost se soudním rozhodnutím vyjádřila jedna ze zakladatelek hnutí Trikolóra Zuzana Majerová Zahradníková, která se postavila na stranu ředitelky školy Ivany Kohoutové a zmíněný krok označila za ideologický.


    „Upřímně jsem znechucena rozhodnutím Nejvyššího soudu ve věci hidžábu. Soudy naprosto zjevně přejaly pohled úřadu ombudsmanky a aktivistů a absolutně je nezajímají další okolnosti případu,“ uvedla politička.


    Zdůraznila, že na popud ombudsmanky a spol. soudy obtěžovaly po celých šest let paní ředitelku Kohoutovou, ale teď tomu nasadil korunu Nejvyšší soud, když se postavil na stranu aktivisty a úřadem ombudsmana zneužité muslimské dívky.


    Dodala, že dotyčná migrantka se dostala do České republiky za velmi podezřelých okolností, bez dokladů a ani nebyla schopna předložit potřebné dokumenty ke studiu.  



    „Rozhodnutí Nejvyššího soudu považuji za ryze ideologické a vůči paní ředitelce Ivaně Kohoutové, kterou hájil náš právní expert Radek Suchý, za krajně nespravedlivé. Věřím však, že není dobojováno,“ uzavřela svůj příspěvek Majerová Zahradníková.






    Po zveřejnění jejího stanoviska na Facebooku se začaly objevovat pozoruhodné komentáře.


    „Rozhodnutí je zcela mylné. Hidžáb nemá žádnou spojitost s náboženstvím, je to symbol útlaku žen. V Íránu protestují ženy proti hidžábu a jsou za to odsuzovány na dlouhé roky vězení,“ posvítil si na téma Václav Pavlovec.


    Další uživatelé sociální sítě přišli s profesionální poznámkou.



    „Zákaz hidžábu je legitimní na celém území ČR, protože islám je v přímém rozporu téměř s každým článkem naší Ústavy (Listiny práv a svobod) a hidžáb je projev sympatií k islámu, tedy naplněním skutkové podstaty § 404 zákona č. 40/2009 Sb. Doufám, že Trikolóra navrhne doplnění § 403 téhož zákona o přímé pojmenování islámu, aby zabránila různým výkladům tohoto zákona,“ napsala Iva Jerhotová.



    Musí Česko akceptovat a tolerovat náboženský pluralismus?


    Včera jsme psali o tom, že hradní mluvčí Jiří Ovčáček celou věc srovnal s urážkami křesťanství a zneuctěním Ježíše Krista.



    Mluvčí českého prezidenta dal na svém účtu na Facebooku najevo, že se mu moc nelíbí, jak se k věci v pátek postavil soud.


    „Civilizace, která utne vlastní kořeny, je odsouzena k postupnému a potupnému úpadku. ‪Urážky křesťanství, zneuctění Ježíše Krista, to je podle českých soudů v pořádku. ‪Zákaz nošení hidžábu ve škole je podle českých soudů netolerantní,“ stálo v jeho příspěvku.


    Narážel tím na skutečnost, že Česko podle daného soudu musí akceptovat a tolerovat náboženský pluralismus, nesmí diskriminovat či naopak bezdůvodně zvýhodňovat některý z náboženských směrů. Rovněž se v jeho statusu objevila narážka na to, že v listopadu Krajský soud v Brně rozhodl, že se dvě brněnská divadla nemusí omlouvat za uvedení kontroverzních her. Žalobu na divadla podal kardinál Dominik Duka spolu se svým právníkem Ronaldem Němcem. Byl tak potvrzen zamítavý rozsudek městského soudu.


    Případ hidžábu: stručný obsah kauzy


    Celá věc začala tím, že ředitelka jedné školy v roce 2013 vyzvala svou žačku Ayan Jamaal Ahmednuurovou, aby si sundala hidžáb i na teoretickou výuku. Původně ale spolu byly domluvené, že šátek bude odkládat je při ošetřovatelské praxi. Dívka nakonec ze školy odešla.


    Dotyčná se rozhodla, že podá žalobu a kromě omluvy se domáhala i částky 60 000 Kč. Když ale u Obvodního soudu pro Prahu 10 a Městského soudu v Praze neuspěla, obrátila se právě na Nejvyšší soud. A ten se postavil na její stranu.


    „Skutečnost, že způsob vázání hidžábu je v naší společnosti cizorodým prvkem, neznamená porušení norem společenského chování, mravnosti, respektive morálky. V případě zahalení hidžábem jako projevu víry tedy není zákaz pokrývek hlavy odůvodněn legitimním cílem zachovávat pravidla společenského chování a morálky, tedy cílem, jež toto ustanovení školního řádu sledovalo,“ rozhodl NS.


    Zpět Zdroj Vytisknout Zdroj
    Nahoru ↑