Sankce vůči společnosti budující plynovodný projekt ruského Gazpromu PJSC, které jsou uvedeny v příloze zákona o národní obranné autorizaci (National Defense Authorization Act, NDAA), jsou určeny k zastavení výstavby plynovodu Nord Stream 2, řekl agentuře zástupce jednoho z republikánských senátorů.

Tyto sankce jsou vytvořeny podle návrhu zákona, který prezentoval letos v létě republikán Ted Cruz a demokratka Jeanne Shaheenová. Sankce, které nabízejí, jsou zaměřeny na vlastníky lodí, které slouží k uložení potrubí. Zahrnují také blokování majetku a zákaz vstupu do Spojených států osobám (manažeři a kontrolující akcionáři společností), které přispěly k zajištění lodí pro stavbu plynovodu. Navrhuje se také uložit sankce pojišťovnám, které těmto plavidlům poskytovaly pojišťovací nebo zajišťovací služby.

Zákon o sankcích může vstoupit v platnost pouze tehdy, pokud bude podepsán prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem. Američtí zákonodárci se obávají, že by Trump mohl návrh zablokovat. Aby taková možnost byla vyloučena, senátor Cruz trval na tom, aby byly do zákona o obraně, který by byl stejně schválen, zahrnuty také sankce. Je přesvědčen, že uvedení plynovodu do provozu „přinese Rusku miliardy dolarů, které budou použity na financování vojenské agrese proti Americe a Evropě“.

Zákonodárci očekávají přijetí NDAA do 20. prosince 2019, kdy americký kongres odchází na vánoční svátky. Dne 6. prosince ruský prezident Vladimir Putin na schůzce se zástupci německého obchodu uvedl, že pokládka plynovodu Nord Stream 2 je téměř dokončena.

Nord Stream 2

Projekt Nord Stream 2 zahrnuje pokládku dvou linek plynovodu o celkové kapacitě 55 miliard kubíků plynu ročně od ruského pobřeží přes Baltské moře do Německa. Náklady na výstavbu činí 9,5 miliardy eur.

Dánsko udělilo koncem října povolení na pokládku plynovodu na jeho kontinentálním šelfu Baltského moře na jihovýchod od Bornholmu. Předtím byl projekt schválen Německem, Švédskem a Finskem.

Projekt podporují Německo a Rakousko, protože mají zájem o spolehlivé dodávky paliva, a Norsko, jehož vládě patří 30 % akcií společnosti Kvaerner, která se účastní výstavby.

Proti plynovodu jsou Polsko, Lotyšsko, Litva a také Ukrajina, která nechce ztratit příjmy z tranzitu ruského plynu. Výstavbě brání rovněž USA, poněvadž mají v plánu dodávky do Evropy svého zkapalněného zemního plynu. Podle kritiků je Nord Stream 2 politický projekt. Ruská vláda ale několikrát prohlásila, že má výhradně komerční povahu, a za cíl označila zvýšení energetické bezpečnosti Evropy.