„Proč Světová banka půjčuje Číně peníze? Copak je to možné? Čína má hodně peněz, a když nemá, tak si je udělá. Přestaňte s tím!“ napsal Trump na svém Twitteru.

​Nebezpečné následky konfrontace

Na začátku záři mluvčí Mezinárodního měnového fondu Gerry Rice informoval o tom, že obchodní válka mezi Čínou a Spojenými státy může vážně poškodit růst světové ekonomiky, tedy snížit úroveň její HDP o 0,8 % v příštím roce. 

„Obchodní napětí… není jen hrozbou, ale ve skutečnosti začíná snižovat dynamiku globální ekonomiky…(tarify zavedené Čínou a USA) by mohly v roce 2020 potenciálně snížit úroveň globálního HDP o 0,8 % s dalšími ztrátami v budoucích letech,“ sdělil Rice během tiskové konference.

Podle Riceho obchodní válka mezi Washingtonem a Pekingem již způsobila oslabení světové výroby, což nebylo pozorováno od doby mezinárodní ekonomické krize v letech 2007-2008.

Mluvčí MMF dodal, že současné obchodní a geopolitické napětí tlumí aktivitu světové ekonomiky, čímž podkopává důvěru podnikatelů, špatně ovlivňuje investiční a obchodní klima.

Americký prezident Donald Trump  sdělil, že Spojené státy by mohly zvážit uzavření prozatímní obchodní dohody s Čínou, přestože dávají přednost podpisu konečné dohody.

„Mnozí analytici, jak vidím, se dohadují o prozatímní dohodě, což naznačuje, že se urovnáním neshod budeme zabývat po částech, počínaje nejjednoduššími otázkami. Myslím si, že bychom to mohly zvážit. Ale (v jednáních s Čínou) se nám daří velmi dobře,“ řekl Trump.

Obchodní napětí mezi Čínou a Spojenými státy vypuklo v červnu 2018, Washington tehdy zavedl cla na čínské zboží o hodnotě 50 miliard dolarů. Čína zavedla reciproční opatření. Již několik měsíců země vedou obtížná jednání o urovnání sporu.

Obchodní válka eskaluje?

Na konci listopadu bylo informováno o tom, že vysoce postavený americký diplomat v jižní a střední Asii vyvolal tvrdou kritiku spojenou s projektem Čínsko-pákistánský ekonomický koridor (China–Pakistan Economic Corridor, CPEC), což je ambiciózní plán přeměnit Pákistán v hlavní obchodní cestu spojující Čínu přímo s Arabským mořem.

Asistentka ministra zahraničí Alice Wellsová uvedla, že miliardový projekt je protkán korupcí a pouze poškozuje pákistánské obyvatelstvo.

Čína s takovým postojem nesouhlasila.

„Vztahy Pákistánu a Číny byly založeny na ‚oboustranně výhodné spolupráci a byly oboustranně výhodné pro obě země‘,“ uvedl v pátek čínský velvyslanec v Pákistánu Yao Jing.
Dodal, že jeho vláda bude v případě potřeby ochotna restrukturalizovat pákistánský dluh, zatímco Mezinárodní měnový fond (MMF), který se řídí hlavně Západem, byl ve svém systému splácení přísný.

MMF je proslulý tím, že spojil své půjčky s politickými a ekonomickými reformami půjčujících zemí, které náhodou profitují z mezinárodního kapitálu, zatímco obyvatelé těchto zemí nechávají bez domova a jsou připraveni nabídnout levnější cenu za jejich práci.