Podle autorů článku by měl Rusko pozvat do Severoatlantické aliance americký prezident Donald Trump. Lídr Spojených států má nyní šanci vypracovat novou „východní politiku“, která může otevřít novou kapitolu v rusko-amerických vztazích a vytvořit novou „mírovou alianci“ za účasti Ruska.

Washingtonu a Moskvě by to umožnilo převzít společnou odpovědnost za evropskou bezpečnost a zahájit proces nového přerozdělování rovnováhy v globálním bezpečnostním systému. Vytvoření nové „bezpečnostní aliance“ NATO posílí, protože Moskva už nebude považována za „nepřítele“ a stane se garantem evropské bezpečnosti.

Autoři článku se ale domnívají, že aby byla podobná politika efektivní, potřebuje Trump odvážnou diplomacii s tak zvaným „normandským formátem“. Přitom musí být závaznou podmínkou plnění minských dohod.

Autoři dále upřesňují, že by „nová“ smlouva NATO měla zahrnovat dodatečné vysvětlení, že USA, Rusko a evropské země mohou mít různé názory na otázky bezpečnosti za hranicemi Evropy. Připouštějí, že Brusel by zůstal i nadále metropolí nové „bezpečnostní aliance“, druhé hlavní sídlo by ale bylo možné zřídit v Rusku.

Rusko není nepřítel

NATO nepovažuje Rusko za nepřítele a nemá vůbec žádný seznam nepřátel. Prohlásil to v úterý generální tajemník aliance Jens Stoltenberg v rozhovoru pro polský list Rzeczpospolita.

„Za prvé NATO nemá žádný seznam nepřátel. Protože nevidíme žádnou blízkou hrozbu ani pro jednoho z našich spojenců,“ řekl Stoltenberg. Podle jeho slov se musí aliance vyvarovat nebezpečné chyby sepsání podobného seznamu.

„Naopak vidíme stále nejistější a nepředvídatelnější bezpečnostní prostředí. Proto měníme náš potenciál reagování – například na kybernetické nebo kosmické hrozby,“ dodal.

Generální tajemník NATO přitom zdůraznil, že aliance nepovažuje RF za svého nepřítele. „Nedefinujeme Rusko podobným způsobem,“ prohlásil, když odpovídal na patřičnou otázku.