Do Německa Drexler utekla se svým tehdejším manželem a tanečním partnerem Peterem Ingrišem. V rozhovoru se tanečnice přiznala, že teď už si nedovede vysvětlit, jak a proč se rozhodla pro emigraci, ale o spontánní rozhodnutí s manželem prý rozhodně nešlo, asi rok a půl se na to připravovali.
„Pak jsme přijeli vlakem do Německa a vůbec nevěděli, co dělat,“ uvedla.
Podle Drexler, když se ocitla v Německu, si připadala jako ve vesmíru.
„Teď máme díky internetu celý svět blízko. Můžeme se podívat předem, jak to kde vypadá. Můžeme si najít cestu na mapách. Navíc je už svět víceméně všude podobný. Ale tehdy pro nás bylo všechno úplně jiné. Taky jsem byla opravdu naivní. Když kolem mě v Německu poprvé pochodoval
Bundeswehr, schovala jsem se za roh, protože jsem se německých vojáků bála. Teď se směju, jak jsem byla hloupá. Jenže ta hloupost pramenila z demagogie, v níž jsem vyrůstala,“ dodala.
V rozhovoru sdělila, že v cizí zemi se nejprve snažila rozpoznat, kdo je ten zlý kapitalista a kdo dobrý proletář.
„Jenže se mi to nedařilo, všichni tam vypadali stejně. Tak jsem aspoň ze sociální pomoci, kterou jsme dostali, rozdávala po jedné marce bezdomovcům,“ uvedla.
Na počátku manželé žili v utečeneckém táboře a čas v táboře si spolu zkracovali tancem. Drexler se domnívá, že migranti, kteří ve velkém počtu přicházejí nyní do Německa, jsou podle ní ve stejné situaci.
V rozhovoru také sdělila své pozitivní dojmy o mladé generaci.
„Mladí Němci jsou lidští, přemýšliví, nepopulističtí. Mám totiž strach z lidí, kteří mají na všechno okamžitou odpověď. Svět je přece nyní tak komplikovaný, že není jednoduché nacházet odpovědi,“ řekla a dodala, že podle ní je Německo teď lepší zem, než byla ta, do které přišla. A strach z vývoje v Evropě nemá.