Sněmovna včera schválila státní rozpočet, 108 poslanců, mezi nimiž jsou představitelé ANO, ČSSD a KSČM, hlasovalo pro, všechny opoziční strany hlasovaly proti. Veškeré příjmy navrženého rozpočtu tvoří 1,578 bilionu korun, zatímco výdaje 1, 618 bilionu korun. Předseda vlády Andrej Babiš během svého projevu, jenž trval skoro 3 hodiny, vyjádřil jistotu v tom, že návrh je prorůstový, zaměřen na investice do ekonomiky a snížení dluhu. Podle premiéra rozpočet počítá se zpomalením růstu HDP o 0,2 procenta oproti letošnímu roku a v případě výraznějšího zpomalení či krize je Babiš ochoten zvýšit investice do ekonomiky.

Opoziční kritika

Představitelé řady opozičních stran vyslovili svůj kritický postoj vůči návrhu. Předseda ODS Petr Fiala zdůraznil negativní aspekt schváleného rozpočtu, který spočívá ve schodku ve výši 40 miliard korun, což Fiala označuje za důsledek hospodaření současné vlády. Podle předsedy SPD Tomia Okamury současný návrh rozpočtu neodpovídá v dostatečné míře potřebám a zájmům jeho voličů. Hlava hnutí STAN Vít Rakušan vyčítá vládě to, že netvoří dostatečný počet státních rezerv. Ministryně financí Alena Schillerová naopak zdůraznila vysokou kvalitu struktury rozpočtu, tvrdí, že obsahuje výrazný počet investic do infrastruktury a vzdělání.

Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek obvinil vládu v tom, že současnému návrhu rozpočtu chybí odpovědnost. „Tvrdím, že návrh rozpočtu je neodpovědný, protože vláda vyvíjí takzvané negativní fiskální úsilí. To znamená, že vědomě svými kroky zhoršuje stav veřejných rozpočtů. A když si k tomu připočteme růst mandatorních a kvazimandatorních výdajů, který je rychlejší než růst příjmů, tak prostě státní rozpočet rok od roku, a bohužel i ten příští, výrazně snižuje odolnost proti ochlazení ekonomiky i proti krizi, což pak vždycky odskáčou ti nejslabší," zmínil bývalý ministr financí.

Kalousek vyjádřil svůj souhlas s pozměňovacím návrhem, týkající se zvýšení platů učitelům o 15 procent, na němž se shodly všechny strany. Mimo jiné podpořil větší investice do vzdělání a obrany. Celkově ale zaujal kritický postoj ke snaze současné vlády výrazně zvýšit investice, a to i v době případné krize. „Nám v době krize nic jiného nezbývalo než šetřit. Kdybychom nešetřili, tak jsme vystavili rozpočet obrovským problémům s dluhovou službou. Tenkrát byla situace na finančních trzích úplně jiná než dnes. Vláda v době ekonomického růstu nemá co pumpovat peníze do ekonomiky, ale má provádět systémové reformy nebo šetřit na horší časy,“ dodal bývalý ministr financí.