Prezident USA Donald Trump a německá kancléřka Angela Merkelová se setkali na summitu NATO v Londýně a diskutovali o energetické bezpečnosti Evropy, o Číně, nestabilitě na Blízkém východě a růstu výdajů na obranu, sdělil Bílý dům.

Pod pojmem energetická bezpečnost evropských zemí Spojené státy tradičně chápou odmítnutí ruských energetických zdrojů. Washington dříve vyhrožoval sankcemi účastníkům projektu Nord Stream 2, jehož cílem je dodávat ruský plyn do Evropy. Trump před setkáním s Merkelovou prohlásil, že doufá, že Německo samo vyřeší „tento problém“, a dodal, že nerozhodl o případných sankcích.

Novináři se zeptali Trumpa během setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou na summitu NATO v Londýně, jestli se chystá vyhlásit sankce proti Nord Stream 2, a to i proti SRN.

„Ve skutečnosti jsme to ještě nerozhodli. Opravdu si myslím, že se jedná o problém, který bude muset Německo vyřešit samo. Možná to pro Německo nebude problém. V podstatě doufám, že to nebude problém, ale promluvíme si o tom,“ řekl Trump.

„Prezident Trump vyzval Německo, aby zvýšilo výdaje na obranu a rychleji splnilo 2% závazek,“ uvádí se ve zprávě Bílého domu. USA vyzývají země NATO, aby co nejrychleji dosáhly cíle 2 % HDP ročně na obranné výdaje.

Německo slibuje odpověď na sankce USA

Německo bude uvažovat o protiopatřeních, zavedou-li USA sankce proti plynovodu Nord Stream 2, prohlásil v rozhovoru pro Sputnik předseda výboru Spolkového sněmu pro ekonomiku a energetiku Klaus Ernst.

„Američanů se netýká to, jak formujeme naši energetickou politiku. V této souvislosti jsou sankce, jimiž vyhrožují, naprosto nepřípustné. Spolková vláda se tomu musí bránit. Mají-li sankce zabránit provozu plynovodu, musíme se zamyslet o protiopatřeních,“ prohlásil Ernst.

Dodal, že jako protiopatření „by bylo možné zvýšit cla na dovážený americký plyn těžený frakováním“.

Nord Stream 2

Kongres USA plánuje zastavit realizaci projektu plynovodu Nord Stream 2 prostřednictvím zákona o národní obraně na rok 2020, prohlásil dříve předseda senátního výboru pro zahraniční věci Jim Risch v rozhovoru pro Defense News. Podle jeho slov byl návrh zákona doplněn sankcemi vůči společnostem, které se projektu účastní. Risch zároveň podotkl, že Sněmovna reprezentantů a Senát nedosáhly zatím definitivní shody v tomto návrhu zákona.

Projekt Nord Stream 2 předpokládá výstavbu dvou linek plynovodu o celkové kapacitě 55 miliard krychlových metrů plynu ročně od pobřeží Ruska přes Baltské moře do Německa. Měl být dokončen v roce 2019. Plynovod povede přes územní vody nebo výlučné ekonomické zóny Ruska, Finska, Švédska, Dánska a Německa. Proti Nord Stream 2 aktivně vystupuje Ukrajina, která se obává ztráty zisků z tranzitu ruského plynu, a řada evropských zemí včetně Polska, Lotyšska a Litvy a také USA, které prosazují v EU svůj zkapalněný zemní plyn. Označují projekt za politický a ohrožující energetickou bezpečnost Evropy. Ruská strana nejednou prohlásila, že projekt plynovodu Nord Stream 2 je čistě komerční a konkurenční, a poukázala na to, že nepředpokládá zastavení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu do EU.