Již dříve německé ministerstvo zahraničí oznámilo, že vyhošťuje dva ruské diplomaty kvůli vraždě gruzínského občana Zelimchana Changošviliho, k níž došlo v Berlíně. Changošvili dříve bojoval v čečenské válce na straně teroristů.

„Spolková vláda vynaložila velké úsilí, aby v tomto případě jednala velmi opatrně a rozumně. Ale získané informace nelze ignorovat. Plně důvěřuji rozhodnutí federální vlády,“ řekl Bütikofer.

„Domnívám se, že kritické otázky v tomto kontextu je nutné adresovat Moskvě,“ řekl europoslanec, když odpovídal na otázku, zda rozhodnutí německé vlády může mít dopad na vztahy mezi Moskvou a Berlínem.

Koncem srpna tohoto roku byl v centru Berlína zastřelen gruzínský občan. Berlínská prokuratura dne 24. srpna oznámila, že byl zatčen 49letý ruský občan. Podle prokuratury u něj byla objevena vražedná zbraň a kolo, na kterém se vrah pokusil ujet z místa činu.

Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že považuje za nepřípustné politizování vyšetřování vraždy gruzínského občana v Berlíně. V této souvislosti ruská diplomacie varovala, že bude muset přijmout odvetná opatření na vyhoštění členů své mise v Berlíně.

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v srpnu zdůraznil, že vražda v Berlíně není nikterak spojena s ruským státem nebo oficiálními orgány země.

​Podle deníku Spiegel vyšetřovatelé považují za nepravděpodobnější verzi „profesionálně naplánovanou a objednanou vraždu“. Zdůrazňuje se, že za vraždou může stát buď podsvětí, nebo cizí zpravodajská služba.

Dne 30. srpna Spiegel napsal, že podezřelý může být agentem ruských tajných služeb. Novináři k takovému závěru dospěli na základě toho, že jméno podezřelého v dokumentech na udělení víza chybí v ruských databázích. Kromě toho číslo jeho pasu odkazuje na ruské ministerstvo vnitra, které „již dříve vydávalo doklady členům ruské vojenské rozvědky GRU“. Mluvčí německé vlády Steffen Seibert uvedl, že úřady „berou ohled na informace zveřejněné v médiích“.

Bundestag označil vyhoštění ruských diplomatů za kontraproduktivní

Poslanec Německého spolkového sněmu za pravicovou stranu Alternativa pro Německo (AfD) Anton Friesen uvedl, že vyhoštění ruských diplomatů v Berlíně, k němuž došlo před summitem „normandské čtyřky“, je kontraproduktivní.

Již dříve německé ministerstvo zahraničí v souvislosti s vraždou gruzínského občana označilo za nežádoucí osoby dva zaměstnance ruského velvyslanectví v Berlíně.

„Myslím, že je tento krok neoprávněný, jelikož ke dnešnímu dni zatím probíhá vyšetřování této věci a neexistuje tak jasný výsledek. Stejně jako v případě Salisbury (případ Skripalových) i zde můžeme říci, že vyšetřování není u konce,“ prohlásil Friesen.

Podle jeho slov není krok Berlína nijak zvlášť odůvodněn, protože v současné době probíhají důležitá jednání o ukrajinské otázce. „Dne 9. prosince se bude konat setkání v rámci normanského formátu. Domnívám se tedy, že takové kroky před tak důležitou událostí jsou samozřejmě kontraproduktivní,“ dodal.

Když hovořil o tom, jak by tato situace mohla ovlivnit další dynamiku vzájemných vztahů a zda je případ vraždy v Berlíně z dlouhodobého hlediska komplikuje, Friesen znovu jako příklad zmínil Salisbury.

„Všechna tato opatření (přijatá po incidentu v Salisbury, pozn. red.), i když v tom Rusko nebylo zainteresováno, zůstávají stále platné a nikdo je neruší. Proto bude pravděpodobnější scénář, ve kterém jedna strana odpovídá druhé, jakousi eskalující spirálou. Tenkrát se stalo to stejné,“ řekl poslanec.

Friesen ale zároveň vyjádřil jisté pochybnosti o tom, že by v Bundestagu bylo toto rozhodnutí nějak vážně kritizována. Diskuse se ale prý určitě vést budou.

„Samozřejmě, že vládní frakce má ve výboru pro zahraniční věci většinu, takže samotný výbor nebude nic proti vládě namítat. Ale někteří poslanci, opoziční poslanci, včetně, jak se domnívám, levicových politiků, budou kritičtí. V každém případě se povedou diskuse,“ řekl závěrem.