Z Hongkongu |
Doubrava zdůraznil: „Za Britů politické zřízení sice přiznalo lidem v Hongkongu řadu svobod, ale bez demokratické podpory. Neobsahuje mechanismy, které by vůli lidu promítnuly do reálné politiky. Vláda se svým voličům zodpovídá, ale voličů je jenom 1200. Je to vybraná skupina - jde zejména o nejbohatší lidi z profi scény kšeftařů ve městě. Jejich požadavky se liší od většiny obyvatel.“
Prvnízprávy.cz: Hongkong: Humanismus demonstrantů jako řemen
Tento systém měli Britové a mají ho i v Hongkongu pod čínskou správou?
Na tuto otázku dal Doubrava jednoznačnou odpověď: „Britové vytvořili systém vlády výhodný pro správce, který měl své zájmy. Základem úspěchu, tedy relativního klidu byl fakt, že i nedemokraticky jmenovaná vláda se snažila řešit hlavní sociální a ekonomické problémy společnosti. Proto po okresních volbách 24. listopadu je správkyně Hongkongu Carrie Lamové kritizována dvěma směry: Jedni nadávali, že byla příliš měkká vůči demonstrantům, druhí naopak nadávali, že její administrativa málo naslouchala problémům komunity a nahromadily se sociální problémy.“
Co z toho vyplývá? Doubrava upozorňuje, že je paradoxní, že britský systém byl zakonzervován pro přechodové období 50 let pro pekingské vedení. Po Britech proto Čína na 50 let zdědila vládu hongkongské ekonomické elity.
Hongkongu nejde o demokracii, protože tam není demokratický, ale administrativní režim. Britové chtěli v kolonii Hongkongu vydělávat, čemuž podřídili i administrativní řízení kolonie. A to je zřízení, které Britové předali Číně v rámci politiky „jedna země, dva systémy“. O co jsou čínští úředníci horší britských?
„To by si měli humanitou a demokratickým potem prolezlí čeští komentátoři uvědomit,“ dodává Doubrava.