Komunista Jan Koros, který je členem výboru pro rozvoj města a památky v České Lípě, se opět vrátil ke kontroverzní iniciativě starosty Řeporyjí postavit pomník Ruské osvobozenecké armádě neboli vlasovcům.

„Pokud k něčemu takovému dojde, bude to znamenat jednu z vrcholných fází přepisování dějin v současnosti,“ uvedl Koros.

Zdůraznil, že iniciativa vznikla poté, co Městská část Prahy 6 rozhodla o přemístění pomníku maršálu Ivanu Koněvovi z náměstí Interbrigády.

„Zkrátka někteří současní politici křičí, že socha maršála Koněva by měla být zakryta, protože spolupracoval na invazi vojsk do ČSR v roce 1968 (při tom ani tato spolupráce není dokázána historickými materiály, ale pouze domněnkami), a namísto toho chtějí postavit pomník armádě, která přímo spolupracovala s nacistickými Němci,“ poznamenal.

Přitom Koros připomíná, že povstání v Praze vypuklo jenom díky Rudé armádě, která osvobodila podstatnou část Československa.

„Bez Rudé armády, která z obrovské části osvobodila Československo, by se žádné povstání v Praze neuskutečnilo. Právě informace o tom, že se Rudá armáda blíží do Československa, proměnila myšlení lidí hrdinským způsobem,“ píše.

Naopak vlasovci doufali, že se jim svým zásahem na straně povstání podaří zachránit před pomstou ze strany Sovětského svazu. Řada z nich začala opouštět Prahu již 7. května, kdy boje teprve vrcholily.

„Jak potvrzuje i profesor Rychlík – velká část se zřejmě chtěla v poslední chvíli zachránit svým zásahem na straně povstání, protože věděla o příjezdu Rudé armády (…). Čili kolaboranti opět kolaborovali,“ poznamenal Koros.

„Možná, že kdyby vlasovci opravdu bojovali tak, jak někteří tvrdí, a neutíkali do amerického zajetí, aby se vyhnuli sovětské armádě – tak by tolik ztrát na životě nebylo. Z Lahovic odešli vlasovci už 6. května, z Radotína 7. května atd. (Padevět, 2017). Pokud tedy vlasovci bojovali proti Němcům, tak proč odcházeli ještě před vrcholem povstání v ČSR k Plzni?“ poukázal komunista.

Přitom Rudá armáda musela ještě 9. května bojovat proti zbylým jednotkám SS. „Praha se proto neosvobodila sama, ale osvobodila ji Rudá armáda!“ To, že se „Praha osvobodila sama“, prohlásil v polovině srpna místopředseda sněmovního zahraničního výboru Jan Lipavský (Piráti) ve vyslání České televize.

Koros připomíná, že generál Vlasov byl Spojenými státy po konci války předán Sovětskému svazu, kde ho po soudu popravili.

„Tato okolnost hraje důležitou roli, jelikož samotní Američané si uvědomovali zločiny, které spáchal Vlasov a jeho skupina. Je proto na místě se opět ptát, zda je vhodné zakrývat sochy lidem, jako byl maršál Koněv, který osvobodil Osvětim a obrovskou část Československa. Na místo toho chceme stavět pomníky skupině lidí, kteří otevřeně spolupracovali s nacistickým Německem,“ uzavřel Koros.

Boj o pomníky

Záměr starosty pražských Řeporyjí Pavla Novotného (ODS) vybudovat pomník vlasovcům projedná zastupitelstvo 16. prosince. V Řeporyjích se totiž 6. května 1945 ubytovali generálové Vlasov a Buňačenko.

Proti tomu se ostře ohradila Moskva a ruské velvyslanectví v Praze prohlásilo, že by takový pomník porušil mezinárodní závazky ČR vyplývající z úmluvy o nepromlčitelnosti válečných zločinů.

Letos v srpnu Moskvu popudilo rozhodnutí magistrátu trvale odstranit pamětní desku ze Staroměstské radnice, která připomíná účast Rudé armády v čele s maršálem Ivanem Koněvem na osvobození Prahy.

Brzy nato Městská část Prahy 6 schválila přemístění pomníku maršála Ivana Koněva z náměstí Interbrigády. Stalo se tak poté, co v srpnu neznámý pachatel polil pomník rudou barvou. Vedení Městské části se následně rozhodlo sochu zakrýt plachtou, tu se ale aktivista Jiří Černohorský rozhodl strhnout. Na náměstí Interbrigády se rovněž konala demonstrace i za účasti mluvčího prezidenta České republiky Jiřího Ovčáčka proti odstranění sochy Koněvovi.