„Jak víte, v současnosti neexistuje žádný Sovětský svaz a neexistuje Varšavská smlouva, tedy vojenský pakt, který byl vytvořen v reakci na vytvoření NATO. Ale NATO nejenže existuje, ale také se vyvíjí. V době svého vzniku spojenectví zahrnovalo 12 států, nyní je to již 29 a celkové vojenské výdaje zemí aliance představují více než 70 procent celosvětových vojenských výdajů,“ uvedl Putin.

Rovněž poznamenal, že myšlenkové stereotypy daného bloku z minulých let nemohou být dobrým nástrojem pro nalezení a přijímání účinných rozhodnutí.

„Dnes musíme vycházet ze skutečnosti, že expanze NATO a rozvoj její vojenské infrastruktury v blízkosti ruských hranic, je jednou z potenciálních hrozeb pro bezpečnost naší země,“ uvedl ruský lídr.

Zároveň Putin zdůraznil, že Rusko opakovaně vyjádřilo, že je ochotné spolupracovat s NATO s cílem společně čelit skutečným hrozbám, jako je mezinárodní terorismus, místní ozbrojené konflikty a nebezpečí nekontrolovaného šíření zbraní hromadného ničení.

„Opakovaně jsme podnikali kroky vstříc Alianci, snažili se nabídnout konstruktivní program, bylo provedeno několik společných akcí. Nicméně, po roce 2008 byla naše spolupráce fakticky ukončena, jelikož se Aliance ve vztahu k Rusku chovala nesprávně, ne-li hrubě, a to bez jakéhokoliv ohledu na zájmy Ruska,“ řekl prezident a vyjádřil naději, že převládnou zájmy o společnou bezpečnost a mírovou budoucnost planety.

Vyhlídky na rozšíření NATO

Současně generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na diskusním fóru v Londýně uvedl, že Aliance nestanoví žádné konkrétní lhůty pro možný vstup Ukrajiny a Gruzie, ale tuto perspektivu potvrzuje.

„NATO na bukurešťském summitu rozhodlo, že se Ukrajina a Gruzie stanou členy aliance. Toto rozhodnutí trvá. Zároveň nestanovujeme přesný časový rámec. Nyní se zaměřujeme na to, jak těmto zemím můžeme pomoci, aby přešly k euroatlantické integraci,“ prohlásil generální tajemník NATO a odpověděl na otázku, kdy by

Kyjev a Tbilisi mohly dostat pozvánku.