„Za prvé NATO nemá žádný seznam nepřátel. Protože nevidíme žádnou blízkou hrozbu ani pro jednoho z našich spojenců,“ řekl Stoltenberg. Podle jeho slov se musí aliance vyvarovat nebezpečné chyby sepsání podobného seznamu.

„Naopak vidíme stále nejistější a nepředvídatelnější bezpečnostní prostředí. Proto měníme náš potenciál reagování – například na kybernetické nebo kosmické hrozby,“ dodal.

Generální tajemník NATO přitom zdůraznil, že aliance nepovažuje RF za svého nepřítele. „Nedefinujeme Rusko podobným způsobem,“ prohlásil, když odpovídal na patřičnou otázku.

Jediná záruka evropské bezpečnosti

Také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v pondělí prohlásil, že je NATO jedinou zárukou evropské bezpečnosti, a to „vzhledem k ruskému vojenskému posílení“.

Sdělil, že otázka „jednotného přístupu“ ke vztahům s RF bude jedním z témat summitu organizace v Londýně. Dodal, že NATO vysílá pobaltským zemím „jasný signál“ oddanosti svým závazkům „před tváří ruského vojenského posílení a modelu destabilizujícího chování“.

Setkání nejvyšších představitelů NATO se uskuteční 3.- 4. prosince v britském hlavním městě.

Aktivita NATO u ruských hranic

Rusko v posledních letech hovoří o bezprecedentní aktivitě NATO u svých západních hranic. NATO rozšiřuje iniciativy a nazývá to „odrazováním ruské agrese“. Moskva opakovaně vyjadřovala obavy z rozšiřování aliančních sil v Evropě. Tiskový mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov dříve prohlásil, že Rusko nikoho neohrožuje, ale nenechá bez povšimnutí akce, které potenciálně ohrožují jeho zájmy.  

Aktivace NATO jihozápadním strategickým směrem nutí Rusko přijímat symetrická opatření s cílem neutralizace ohrožení národní bezpečnosti, prohlásil předtím ministr obrany RF Sergej Šojgu. A prezident RF Vladimir Putin řekl, že Rusko nikomu nevyhrožuje, striktně dodržuje své závazky v oblasti mezinárodní bezpečnosti a je otevřeno dialogu s partnery, ale musí dělat vše pro zajištění spolehlivé ochrany země.