Uvádí se, že se jednalo o historicky nejrychlejší projednání rozpočtu ve slovenském parlamentu. Rozprava k němu trvala pouze necelých sedm hodin, a to i přesto, že byla rozdělena do dvou jednacích dnů. Slovensko by tak podle schváleného návrhu mělo v příštím roce hospodařit s deficitem veřejných financí na úrovni 0,49% hrubého domácího produktu.

Změny za stovky milionů eur

Poslanci přitom v rozpočtu oproti jeho původnímu návrhu odsouhlasili i změny za stovky milionů eur. Ty reagují na opatření schválené v parlamentu po předložení rozpočtu do Národní rady SR tak, aby zajistily dodržení stanoveného cíle, a tedy deficitu veřejných financí na úrovni půlprocentního deficitu. Kromě toho zohledňují rozhodnutí nepokračovat v jednání o návrhu na zvýšení spotřebních daní na tabákové výrobky. Změny doporučil schválit plénu příslušný finanční výbor, a to na návrh jeho předsedy Róberta Puciho (Směr-SD).

Parlament tak odsouhlasil i snížení příjmů státního rozpočtu z důvodu vypuštění odvodu ze zisku státního podniku Lesy SR v částce 5 milionů eur, ale zároveň se zvyšují výdaje Ministerstva práce, sociálních věcí a rodiny SR, a to vlivem úpravy minimálních důchodů o 80,5 milionů eur. Změny také zohlednily výpadek příjmů v objemu 101,8 milionů eur ze zmíněného vypuštění návrhu na zvýšení spotřební daně z tabákových výrobků.

Schválené pozměňovací návrhy počítají i s negativním vlivem novely zákona o dani z příjmů v částce 32,3 milionů eur. Jde o návrh na podporu rozvoje podnikového nájemního bydlení. Do rozpočtu se pozměňovacím návrhem zapracovalo také zdvojnásobení bankovního odvodu, což znamená pozitivní vliv ve výši 114,1 milionů eur. V zájmu dodržení zmíněného půlprocentního cíleného deficitu však pozměňující návrh snížil i výdaje ve Všeobecné pokladní správě (VPS) o 105,5 milionů eur.

Pozměňující návrhy opozice

Nicméně, parlament nepodpořil opoziční pozměňovací návrhy. Poslankyně za OĽaNO Soňa Gaborčáková navrhovala přesunout v rámci kapitoly resortu práce, sociálních věcí a rodiny celkem 20 milionů eur z aktivních opatření trhu práce na podporu sociálních služeb, které považuje za nedofinancované. Se svým návrhem na vypuštění povinnosti Lesů SR odvést do rozpočtu pětimilionový odvod neuspěla ani poslankyně za SaS Anna Zemanová. Odvod Lesů SR však řešil i pozměňovací návrh z finančního výboru.

Už původní návrh rozpočtu schválený vládou a předložený parlamentu přitom zohledňoval tehdy známé a schválené legislativní opatření za více než 350 milionů eur, včetně téměř 140milionového dopadu zvýšení nezdanitelné části základu daně či zhruba 80 milionů eur, o které se sníží příjmy vlivem snížené sazby DPH na další potraviny.

Ministr financí Ladislav Kamenický (Směr-SD) přitom několikrát zopakoval, že je jeho prioritou nenavyšovat již plánovaný deficit veřejných financí. Aktuální návrh na úrovni 0,49 % HDP je totiž hraničním ke splnění evropských pravidel. Navíc Evropská komise již vyjádřila obavu, že se Slovensku nepodaří dodržet podmínky Paktu stability a růstu.

„Zákon roku“

Jedná se o poslední rozpočet schválený před parlamentními volbami 2020. Tím, že se jedná o předvolební rozpočet, se do zákona na poslední chvíli dostalo několik sociálních opatření za stovky milionů eur. A i ty mohou způsobit, že stát bude v příštím roce oproti plánům hospodařit výrazně hůř.

​Pokud jde o schodek rozpočtu, analytici Národní banky Slovenska a Rady pro rozpočtovou odpovědnost spočítali, že pokud vláda nepřijme dodatečná opatření, pak bude mnohem vyšší. Údajně by se mohlo jednat až o 1,6 procenta hrubého domácího produktu.

V tzv. zákoně roku jsou podle analytiků navíc mnohé položky špatně narozpočtovány. Naposledy bylo více „nášlapných min“ jen v rozpočtu v roce 2012. Analytici centrální banky také upozornili, že při velkém množství opatření není jejich krytí blíže specifikováno.

Uvádí se, že situaci v rozpočtu na příští rok ještě může změnit rozhodnutí resortu financí zastropovat v dalším roce veřejné výdaje. Resort financí totiž minulý týden na druhý pokus přiznal, že veřejné finance loni sešly z cesty k vyrovnanému rozpočtu a podle platných rozpočtových pravidel fiskálního kompaktu navrhl zavést korekční mechanismus. Tím je právě limit na veřejné výdaje na celý příští rok, který však ještě bude muset schválit vláda.