Velvyslanec Petr Drulák se domnívá, že Milan a Věra Kunderovi bilancují svůj život – toho, čeho dosáhli, v jakém žijí prostředí, kde mají přátele. Podle jeho názoru je jejich pocit české identity velmi silný a stále více si ji uvědomují, což nedávno potvrdila Věra Kunderová v rozhovoru pro měsíčník Host. Dodal také, že vnitřní reflexe je jeden moment. Tím druhým byl zájem české politické scény, když na to upozornil premiér Andrej Babiš, který byl loni v listopadu v Paříži.

Jak vznikl nápad

Drulák popisuje, že při přípravě právě premiérovy návštěvy se Andreje Babiše zeptal, jestli by měl zájem o schůzku s Kunderovými. U těch si zase ověřil, jestli se s předsedou vlády chtějí setkat. „Slovo dalo slovo,“ říká Drulák.

„Od začátku mělo jít o přátelské setkání, že nejvyšší představitel státu se setkává s největším českým spisovatelem. Při obědě se tehdy premiér Babiš otevřeně zeptal pana Kundery, proč nemá české občanství. Žádná reakce tehdy nepřišla, všichni, kdo seděli kolem stolu, dobře věděli, že je to velmi komplikovaná otázka,“ uvádí Drulák a dodává, že věci neprospěla ani vlna kritiky, když někteří lidé Kunderovým vyčítali, že se s premiérem setkali.

Impulz od premiéra

Ačkoliv impuls přišel od premiéra Babiše, podle Druláka Kunderovi o občanství přemýšleli již dlouho před tím.

„Probírala to s nimi spousta lidí, ale nikdy nikdo v takto vysoké politické pozici. Sám jsem se jich na to několikrát ptal, ale reakce byly spíše negativní,“ pokračuje velvyslanec.

Podle něj Kunderovy oslovilo i to, jak si letos Česká republika připomněla spisovatelovy devadesátiny, což jim ukázalo, že o ně má česká společnost zájem. Tím zjistili, že nevraživosti vůči nim, které někde přetrvávají, nejsou ve společnosti dominantní.

Samotné předání občanství

Jak velvyslanec popisuje, Milan Kundera si nepotrpí na oficiality a nemá rád patos.

„Občanství jsem mu předal v jeho pařížském bytě, proběhlo to civilně, tedy u toho nebyly vlajky ani nehrála státní hymna,“ uvádí a dodává, že Kunderovi měli upřímnou radost.

Podle něj si uvědomují, že to asi není nic, co prakticky změní jejich život, ale cítili prý tu symboliku a ta je pro ně velmi důležitá.

Velvyslanec Drulák nyní vyjádřil naději, že Milan Kundera přehodnotí postoj k publikační činnosti a umožní překlady svých děl do češtiny. Podle velvyslance není žádný důvod, aby se čeští čtenáři nemohli seznámit s kompletním dílem Kundery v češtině.

Milan Kundera

Francouzský spisovatel českého původu letos v dubnu oslavil 90 let. Kundera je významnou osobností ve světě literatury a již od roku 1975 žije ve Francii. Je autorem mnoha básní, dramat, prózy a esejí, přičemž jeho tvorba patří k nejčastěji překládaným českým dílům na světě.

Milan Kundera se narodil v Brně, ale již dlouho dobu žije v zahraničí a straní se veřejnosti. Poslední rozhovor poskytl v roce 1986 a již dlouhá desetiletí mlčí. Jeho adresu ve Francii zná jen málokdo a v kontaktu je pouze s pár přáteli.

Jeho tvorba je nadčasová a univerzální, proto dokáže oslovit čtenáře různých generací, kultur i vzdělání. Kundera již jako student vynikal svým intelektem a rozhledem. Vystudoval gymnázium a poté se věnoval studiu literární vědy a estetiky na Karlově univerzitě. Nakonec přestoupil na FAMU, kde od roku 1964 působil jako docent. Poté, co emigroval do Francie, učil na univerzitě v Rennes i v Paříži. Spisovateli bylo odebráno československé občanství a francouzské občanství získal v roce 1981.

Kundera ale na Česko nezanevřel, zemi navštívil několikrát. V roce 1995 dokonce od prezidenta Václava Havla získal medaili Za zásluhy. Tu však tehdy převzala právě jeho žena.