Je pravda, že smrt aliance byla prohlášena brzy, vždyť slaví pouze 70leté výročí. Stejného názoru se drží i třetí ministr zahraničí ČR Jan Kavan, který vyjádřil v exkluzivním rozhovoru pro Sputnik.

Kavan: Já osobně se domnívám, že většina zemí slova prezidenta Macrona odmítne, že se možná bude hovořit o nějaké menší reformě, ale určitě se nebude zpochybňovat budoucnost NATO, nemyslím si, že by byla taková atmosféra.

Macronův výrok spustil debaty o společné evropské obraně. K posílení obrany nevyzývá pouze prezident Macron, ale stejně mluví i nová předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Opakovaně je poukazováno na ustavení stálé strukturované spolupráce v obraně (PESCO) a vyčlenění 13,5 miliardy eur na obranné záležitosti v rámci finanční perspektivy Evropské unie na období 2021-2027. Je vytvářen dojem, že Evropané v obraně jedou. Jaký máte názor, jedou nebo ne?

Já si myslím, že bude stále větší zájem posílit evropskou část aliance, respektive posílit obranyschopnost Evropy evropskými prostředky. Řekla to nová předsedkyně Evropské komise, bývalá německá ministryně obrany. Myslím si, že to odpovídá myšlení řady evropských politiků, včetně některých českých. Takže si myslím, že to padne na živnou půdu, že se budeme snažit posílit evropskou obranyschopnost a bezpečnost tak, abychom naprosto ve všem nebyli závislí na Spojených státech amerických.

Vůdci Evropské unie se samozřejmě obávají o bezpečnost starého světa. Jedním z problémů je skutečný kolaps systému jaderného zadržování poté, co USA vystoupily z americko-sovětské dohody o likvidaci raket středního a krátkého doletu. Ruský prezident Vladimir Putin navrhl, aby hlavy států Evropy a Asie zavedly zákaz rozmisťování takových zbraní. Minulý týden Moskva dostala odpověď z Paříže. Macron věří, že dopis od ruského prezidenta může být základem pro další diskuzi. Je to vůbec reálné?

To si myslím, že je reálné. Nebude to jednoduché, ale reálné to je. Nepodporuje to jen prezident Macron, ale i řada nevládních organizací. Já sám jsem členem jedné takové organizace, která už dlouhou dobu usiluje o jaderné odzbrojení. Myslím si, že ty síly lze spojit. Také z Ameriky zní názory o obnovení diskuze o STARTu a zamezení, že by se něco takového mělo rušit, stejně jako se zrušila ta předchozí smlouva. Takže si myslím, že to nebude jednoduché, ale jsem optimistický, že ta diskuze povede k další fázi jaderného odzbrojení.

Ruský velvyslanec ve Velké Británii vyzval vedení Severoatlantické aliance, aby přehodnotilo svůj postoj k Rusku. Cituji: „Zpráva pro spojenectví je velmi jednoduchá. Znovu zvážit vztahy s Ruskou federací. Rusko neohrožuje NATO, máme rozpory, máme vlastní zájmy, mluvíme však o politických rozporech, které se netýkají vojenských otázek.“ Uslyší NATO toto volání?

To já nevím, ale odpovídá to postoji prezidenta Macrona. Takže si myslím, že když tímto tónem pohovoří představitelé Francie a Británie, neznám nikoho v Německu, kdo by měl zcela opačný názor, tak si myslím, že tady prostor pro úpravu postoje trošku je, protože osobně nevidím vůbec žádné důvody pro argument, že by Rusko ohrožovalo alianci. Sice to tady zase nebude jednoduché, ale jsem mírně optimistický, že dojdeme k názoru, že pro bezpečnost Evropy je nejvýhodnější dobrý a mírumilovný postoj k Rusku, že spolupráce s Ruskem zajistí Evropě větší bezpečnost, než nějaká zbytečná neodůvodnitelná konfrontace.

Jaký výsledek londýnského summitu NATO by podle vašeho názoru prospěl České republice?

Česká republika nemá zase tak silnou roli, aby o tom výsledku mohla rozhodovat. Takže si myslím, že současná vláda bude prostě respektovat jakýkoliv výsledek té konference. Pokud to bude v tom duchu, o kterém jste hovořila, tak je to jenom v pořádku. Samozřejmě zvyšování napětí v Evropě a konfrontace s Ruskem pro Českou republiku, střední Evropu a Evropu jako takovou, není výhodná, ale Česko o tom zcela jistě rozhodovat nebude.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.