V prohlášení je uveden rovněž plánovaný program prezidenta na oba dva dny. V první den své cesty, tedy v úterý 3. prosince, prezident odletí v 11 hodin dopoledne z Prahy do Londýna. Na 17:45 je naplánován příjezd Zemana do Buckinghamského paláce. K této části programu je uvedeno, s kým se prezident setká.

„Vedoucí národních delegací jsou představeni Jejímu Veličenstvu Alžbětě II., Jeho královské Výsosti Charlesi, princi z Walesu a Její královské Výsosti Camille, vévodkyni z Cornwallu.“

V 18:10 proběhne společné focení hlav států a předsedů vlád, kteří se účastní daného setkání. V půl sedmé proběhne slavnostní recepce, kterou pořádá královna Alžběta II.

Druhý den londýnské návštěvy prezident deset minut před devátou hodinou přijede do hotelu The Grove. V 9:20 se bude konat pořízení společné fotografie hlav států a předsedů vlád, v 10 hodin proběhne společné zasedání hlav států a předsedů vlád. Na půl třetí je naplánován prezidentův odlet z Londýna zpět do Prahy.

Zvýšení příspěvku ČR

Na pozadí nadcházejícího summitu NATO bylo informováno, že Česká republika zvýší svůj příspěvek do rozpočtu Severoatlantické aliance o 42 milionů korun. V současné době republika přispívá do rozpočtu NATO 580 milionů korun, po následném zvýšení by se mělo jednat o 622 milionů korun.

Sdělení Washingtonu

V souvislosti s nadcházejícím summitem NATO Washington sdělil, že od svých spojenců očekává zvýšení obranných výdajů na 2 % HDP do roku 2024. Kromě toho podotkl, že k roku 2016 plnili své 2% závazky pouze čtyři členové Aliance.

Spojené státy odkazují své požadavky na summit NATO z roku 2014, který se konal ve Walesu. Právě tehdy se zavázaly členské země zvýšit své výdaje na obranu na 2 % HDP během deseti let.

Česká vláda pod vedením Andreje Babiše ve svém programovém prohlášení z roku 2018 stanovila cíl 1,4 % HDP na obranu pro rok 2021. Během nedávné schůzky se český ministr obrany Lubomír Metnar (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dohodli na navýšení obranného rozpočtu o 1,2 miliardy, tedy na 75,5 miliard korun. Avšak podle bývalého náčelníka generálního štábu Petra Pavla a někdejšího ministra obrany Alexandra Vondry dosažení  2% hranice do roku 2024  nevypadá reálně.