NATO oslaví příští týden v Londýně své narozeniny, uvedl německý list Deutsche Wirtschafts Nachrichten. Organizace byla založena před 70 lety. Přičemž ale francouzský prezident Emmanuel Macron kazí všem slavnostní náladu svými otázkami ohledně významu NATO a jeho nepřátel, konstatoval autor článku Ronald Barazon.
NATO mělo očividného protivníka - Varšavskou smlouvu pod vedením SSSR*). Neexistuje však již 30 let a aliance se vůbec nezměnila. Kromě toho generální tajemník organizace Jens Stoltenberg dělá vše pro to, aby i nadále považoval Rusko za nepřítele. Jeho účel je zřejmý: bez Ruska v podobě nepřítele ztratí NATO smysl své existence. Ale Macron to chce ukončit a navázat partnerství s Moskvou a přehodnotit úkoly aliance.
Stoltenberg se snaží zachránit vojenskou organizaci, pokračovala publikace. A jako omluvu pro svoji pozici neustále cituje příklad „anexe“ Krymu a událostí na východní Ukrajině. Problém je však v tom, že poté, co k moci přišel nový ukrajinský prezident Vladimir Zelenskij, došlo ve vztazích mezi Kyjevem a Moskvou k náznakům řešení.
Prvnizpravy.cz - Macron: Pro NATO je nemyslitelné brát Rusko za „primárního nepřítele“!
Prvnizpravy.cz - Kolik agresí uskutečnily členské státy NATO za dobu trvání této aliance?
Kromě toho došlo k ukrajinskému konfliktu zaviněním NATO, nikoli Moskvy, zdůraznil Barazon. Stoltenberg a jeho předchůdce Anders Fogh Rasmussen „pečovali“ o Kyjev, jak nejlépe mohli, aby pokračovali v expanzi aliance na východ. Pro Rusko to byla očividná provokace, protože černomořská flotila sídlí na Krymu. Moskva považuje Ukrajinu za zónu své bezpečnosti, spolu s Gruzií a Běloruskem, poukázal autor.
Avšak pod nátlakem NATO a východoevropských zemí EU a USA přesto prohlásily Rusko za nepřítele, čímž zachránily alianci.**) Poté se státy zapojené do organizace začaly aktivně vyzbrojovat. Na východní hranici Evropské unie byla vytvořena vojenská zóna s tisíci vojáky a raketovými základnami. Stoltenberg a výrobci zbraní se radovali.
O reformu NATO se však zajímá nejenom Macron, ale také německá kancléřka Angela Merkelová. Berlín začíná pochybovat o spolehlivosti Spojených států, které vystupovaly po celá desetiletí v roli státu-protektora. V tomto ohledu se stává prioritou diskuse o evropské obranné politice a vyhlídky na vytvoření jednotné armády EU. Ale všechny tyto diskuse zatím nepřinesly žádné výsledky. Šance na úspěch tohoto podniku jsou velmi malé, protože zatímco Paříž a Londýn pochybují o Spojených státech, Varšava naopak prohlubuje vztahy s Washingtonem. A zatímco se Francie přibližuje k Rusku, Berlín se od Moskvy distancuje.
Jako alternativu Macron navrhuje NATO, že nebude konfrontovat Rusko a Čínu, ale soustředí se na boj proti terorismu. A stojí za uznání, že terorismus je skutečně vážnou hrozbou, protože je vyvážen do členských zemí aliance. Abychom však proti němu mohli účinně bojovat, je nutné pomocí politických prostředků neutralizovat vládu a organizace, které ho podporují. Ale NATO nemůže převzít takový úkol, protože je to vojenská organizace, uzavřel skepticky Barazon.