„Absolutní nevkus České televize. Dne 29. 11. 2019 ve 20:05 odvysílala Česká televize na svém kanálu ČT1 pořad s názvem Sametové stopy aneb 30 let svobody ve 30 obrazech, jenž se věnoval krizi v České televizi z přelomu let 2000 – 2001. Jedná se o cyklus krátkých dokumentů, které mají ilustrovat našich 30 polistopadových let.

Je absolutním – a ještě jednou zdůrazňuji slovo absolutním a navíc je třikrát podtrhávám – výsměchem České televize, že za obraz svobody vydává největší ránu demokracii a svobodě, jakou naše země ve své polistopadové historii utržila. Vydávat za obraz svobody gaunerskou, zločineckou akci, při níž si partička redaktorů, podporovaná některými politiky, ukradne veřejnoprávní televizi, akci, jež byla de facto jakýmsi – bohužel zčásti vydařeným – pokusem o státní převrat, za událost hodnou adorace, je nejen známkou absolutního nevkusu dramaturgie veřejnoprávní televize, nýbrž i evidentním porušením zákona o vysílání i zákona o České televizi,“ napsal na svých sociálních sítích bývalý místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a bývalý člen Rady Českého telekomunikačního úřadu Petr Štěpánek.

Podle názoru mediálního experta se Česká televize ve svých pořadech událostem televizní krize („spacákové revoluci“) vyhýbá. Důvodem je neschopnost ČT provést spravedlivé historické hodnocení této události, píše.

„Spacákové krizi z přelomu let 2000 – 2001 se Česká televize jindy raději programově vyhýbá, protože její poctivé historické zhodnocení by pro ni vyznělo jako krutá obžaloba a zároveň ukázka flagrantního zneužití mediální moci zpovykanými redaktory a nezodpovědnými manažery, každopádně však platí, že pohled na tuto událost zdaleka není jednoznačný, natož aby byl hodný podobné glorifikace, jakou divákům Česká televize naservírovala zmíněným zcela jednostranným paskvilem,“ myslí si Štěpánek.

Mediální expert následně popisuje některé momenty spacákové revoluce v České televizi.

„Opravdu si na Kavčích horách myslí, že glorifikace, oslavování a heroizace naprosté svévole a sprostoty, kdy vzbouřenci málem uštvali k smrti řádně zvoleného generálního ředitele Jiřího Hodače či když Věře Valterové, jež jej následně zastupovala, vyklopili kbelík fekáliií na její automobil, ba dokonce vydávání zcela protiprávního jednání skupinky vzbouřenců za akt svobody posiluje právní vědomí obyvatel České republiky?“ dodal.

Podle jeho slov se někteří aktéři spacákové revoluce v České televize z let 2000-2001 již za své činy a tehdejší postoje omluvila.

„Jistě, stále se ještě najde jisté procento občanů, kteří realitu nahlížejí stejně pokřiveným způsobem, jako předvádí Česká televize – a je dlužno dodat, že na to mají právo, tak už to v demokracii chodí –, nicméně povinností veřejnoprávní televize, kterou si povinně financují lidé VŠECH názorů, je dávat prostor a slovo všem názorovým proudům. Ne pouze jednomu!

V případě televizní krize tak Česká televize neučinila, když v žádném jiném pořadu, ať již zpravodajském či publicistickém, nedala slovo komukoli, kdo události přelomu let 2000 – 2001 nahlíží jinak, naopak opět je vylíčila, jak je ostatně jejím dlouhodobým zvykem – nejenom v tomto případě –, zcela jednostranně,“ prohlásil Petr Štěpánek na adresu České televize.

Z jeho pohledu se proto jedná o flagrantní porušení zákona a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání by měla zahájit s ČT správní řízení a požadovat nápravu, popřípadě ČT sankcionovat.

Karolína Stonjeková o České televizi

Luboš Xaver Veselý si 17. listopadu přivedl do svého studia komentátorku Karolínu Stonjekovou. V rozhovoru s ním se věnovali i tématu veřejnoprávních médií – České televizi a Českému rozhlasu.

„Já jsem během své velmi krátké komentátorské epizody v Českém rozhlase pochopila o veřejnoprávních médiích jednu zásadní věc,“ řekl komentátorka v rozhovoru s Veselým.

Stonjeková tvrdila, že Česká televize existuje jen pro malou skupinu lidí z politických a kulturních kruhů, aby u nich vytvářela dojem, že „jejich svět ještě existuje“.

„My máme pořád tendenci vidět Český rozhlas a Českou televizi jako kanál, jehož povinností je nás informovat. Pravý důvod, proč tato média existují, ale je ten, že fungují jako udržování jakéhosi mikrovesmíru pro velmi úzkou skupinu bývalých politiků, současných politiků, intelektuálů, známých osobností a tak dále. Díky těmto médiím má tato úzká skupina pocit, že ten jejich svět ještě existuje. (…) To je v podstatě jediný účel, proč si my jako koncesionáři platíme Českou televizi a Český rozhlas,“ prohlásila v přímém přenosu s Lubošem Xaverem Veselým komentátorka Karolína Stonjeková.