Jsou to vzorky TKB-011 a TKB-022, jež se podobají zbrani z „filmů o mimozemšťanech“. Jsou zkonstruovány podle schématu bullpup, u kterých je nabíjecí mechanismus se zásobníkem umístěn za spouští.

Taková úprava umožňuje ušetřit prostor, může však způsobit problémy pro střelce s příliš dlouhýma nebo příliš krátkýma rukama. Navíc zásobník v pažbě posouvá těžiště zbraně a činí ji příliš objemnou. 

Za další „divný“ projekt označil magazín zbraň TKB-0146. Autoři příspěvku byli překvapeni tempem jeho střelby: v automatickém režimu vykonala zbraň asi 2 tisíce výstřelů za minutu. Tento model ale nebyl nakonec schválen kvůli velké spotřebě munice.

Experti rovněž připomněli vzorek TKB-059. Tato zbraň vyprojektovaná podle schématu bullpup měla tři hlavně. Konstruktéři tím chtěli zvýšit přesnost střelby. Samopal měl speciální zásobník se třemi vnitřními odděleními, z nichž každé podávalo náboj do jedné hlavně.

Na závěr autoři článku zdůraznili, že nehledě na to, že výšeuvedené vzorky nebyly převzaty do výzbroje, vytvořily možnost pokusů a pomohly sovětským zbrojařům v jejich práci.

Další hodnocení

Včera jsme psali o tom, že  The National Interest vysoce ocenil ruskou velkorážní odstřelovací pušku Dragunova (SVDK) a označil tuto zbraň za „smrtonosnou“.

Autor článku zdůraznil, že SVDK byla vyvinuta na základě odstřelovací pušky Dragunova (SVD) a užívá velkorážního náboje 9,3x64 mm 7N33, ruské varianty starého loveckého náboje 9,3x64 mm Brenneke.

Těžkou kulku s ocelovou duší vystřeluje rychlostí 2526 stop za sekundu. Puška je vybavena optickým mířidlem 1P70 Giperon.

SVDK může prorazit pancéř ve vzdálenosti až 600 metrů. Podle názoru autora, NATO nedisponuje srovnatelnou zbraní.

Dříve jsme psali o tom, že The National Interest vysoce ocenil novou variaci velkorážního útočného automatu AŠ-12 a nazval ho hrůzou na bojišti. Autor příspěvku píše, že automat byl vyvinut pro zvláštní jednotky FSB a má být použit v případech, kdy dosah výstřelu nemá velký význam.

Velkorážní náboj 12,7×55 milimetrů SC-130 dokáže momentálně neutralizovat terč, čímž je možné se vyhnout dlouhé přestřelce. Zajistí to rovněž vynikající pružnost v řešení taktických úkolů na krátké a super krátké vzdálenosti.

Autor také upozornil na tři druhy střel: protipancéřová s vystupující vložkou, střela s pevným obalem, dvoukulková s tandemovým umístěním. Podle jeho názoru to svědčí o taktické univerzálnosti zbraně.

Výrobci se přitom pokusili kompenzovat velkou hmotnost nábojů a vyrobili rukojeť a rám AŠ-12 z umělé hmoty odolné vůči nárazu.