Během společné tiskové konference s generálním tajemníkem NATO 28. listopadu v Paříži se Macron dotkl otázky bezpečnosti Evropy a vztahů s Ruskem.
Francouzský prezident tehdy sdělil, že nepodporuje návrh Moskvy na uplatnění moratoria ohledně rozmístění raket středního a krátkého doletu na území Evropy, ale vnímá ho jako základ pro jednání o další smlouvě pro omezení zbraní. Tyto jednání podle něj mají probíhat za účasti evropských zemí, protože po rozpadu dvoustranné INF (pozn. rusko-americká Smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu) Evropa už není pod její záštitou.
Macron také sdělil, že považuje Rusko za součást Evropy a vyzval k budování „transparentního, podstatného a důrazného“ dialogu s Moskvou. Vytvoření nové architektury bezpečnosti, myslí si, vyžaduje nové a jasné vztahy s Ruskem.
Svá slova o mozkové smrti NATO francouzský prezident označil za nutný varovný signál, který aliance potřebovala. Podle něj je také třeba upřesnit, kdo je současným nepřítelem aliance: „Je naším dnešním nepřítelem, jak jsem někdy slyšel, Rusko? Je to Čína? Je účelem atlantické aliance označit je za nepřátele? Nemyslím si to. Naším společným nepřítelem v alianci je, zdá se, terorismus, který zasáhl všechny naše země.“
Podle Robějška Macronova odpověď ohledně nepřítele aliance byla neočekávanou: „Na výběr měl Rusko a Čínu anebo obě velmoci, ale Macron prohlásil, že o tom není přesvědčen. Hlavní nepřítel aliance je podle něj terorismus, který vyžaduje co nejužší mezinárodní spolupráci a to i s Ruskem.“
Politolog si myslí, že Macron současně zastává v NATO pozici, která je opačná názoru většiny členů aliance. Ti, píše, staví na první místo v pořadí hrozeb Rusko, pak Čínu a terorismus je až na třetím místě. Návrh francouzského prezidenta podle Robějška byl porušením tabu na spolupráci s Moskvou.
Robejšek dále uvádí, že Rusko samozřejmě představuje pro Česko, aliančního spojence Francie, mocenské ohrožení. Píše však, že francouzskému prezidentovi lze porozumět.
„Macronovým postojům se samozřejmě dá velmi snadno porozumět. Ale musíme k tomu použít pojem, kterého se tzv. liberálové bojí jako čert kříže - národní zájmy. Macron je prezident Francie a důsledně se stará o zájmy své země,“ píše politolog a označuje za tyto zájmy „prospěch francouzského zbrojního průmyslu, typicky francouzské vymezení se vůči USA, posílení francouzské domince v EU a spolupráce s Ruskem sloužící k oslabení geopoliticky mnohem silnější vazby Berlín – Moskva“.