Sohu zdůrazňuje, že v průběhu několika desetiletí zadržovaly rozvoj Japonska USA.  Země přitom využila podpory svého západního spojence a změnila se v mohutnou ekonomickou velmoc. Teď ale chce Japonsko hrát aktivnější roli na mezinárodní scéně.

Podotýká se, že co do bojeschopnosti patří Japonsko do první desítky zemí světa, a jeho technologická úroveň se nesmí podceňovat. I přesto, že této zemi je zakázáno vyvíjet jaderné zbraně, zaujímá ve světě vedoucí pozice v použití jaderných technologií.

Podle názoru autora článku v případě zahájení bojových akcí dokáže Japonsko rychle vyrobit jadernou zbraň z jaderného materiálu, který vlastní.

Záměr je použit není

Na konci června jsme informovali o tom, že se Donald Trump se pochlubil americkým jaderným arzenálem. Americký lídr prohlásil, že USA modernizují jaderné zbraně a vytvářejí nové, ale nikdy je nechtějí použít.

„Plně modernizujeme a v některých případech získáváme zcela nové jaderné zbraně. Nikdy je nechceme použít, ale jsme nejlepší na světě, máme jich nejvíce na světě,“ řekl Trump, který hovořil se zaměstnanci vojenské základny Osan v Jižní Koreji.

„Do vývoje našeho systému protiraketové obrany také investujeme miliardy dolarů,“ uvedl Trump a seznámil americké vojáky s plány investovat do nejnovějších zbraní stovky miliard dolarů.

„Jen příští rok chceme koupit 12 nových válečných lodí, včetně letadlových lodí, tří jaderných, tří torpédoborců s řízenými střelami, ledoborců a fregat. Řekněte, jaké a my je koupíme,“ dodal americký prezident.

Jaderná situace v golbálním měřítku

Podle článku novin iRozhlas.cz se počet jaderných hlavic ve světě loni sice snížil, ale země, které jaderné zbraně vlastní, jim přikládají stále větší důležitost a svůj arzenál modernizují. Uvádí se to ve zprávě, kterou zveřejnil Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru. Podle jeho odhadu měly začátkem letošního roku USA, Rusko, Británie, Francie, Čína, Indie, Pákistán, Izrael a Severní Korea 13 865 kusů jaderných zbraní, což je o 600 méně než loni.

Nejzásadnější snižování jaderného arzenálu připadá na USA a Rusko, tedy držitele 90 procent jaderných zbraní. Tyto země tak plní závazky smlouvy o omezení strategických jaderných zbraní (START II) z roku 2010, která arzenály obou států omezila o třetinu a počítá s vyřazením starých hlavic z doby studené války.

Platnost této smlouvy ale v roce 2021 vyprší a není jasné, co se bude dít potom, vzhledem k velkému napětí mezi oběma jadernými velmocemi, které nevedou „žádné vážné diskuse o jejím prodloužení“.

Obsahe nejnovější dohody START

Obecně limituje Rusko a Spojené státy, kolik zbraní mohou mít a taktéž zahrnuje také nová pravidla pro vzájemnou kontrolu, zvyšuje tedy transparentnost a předvídatelnost.

Limity jsou 800 pro odpalovacích zařízení, a to mezikontinentálních balistických střel, střel vypouštěných z ponorek a bombardérů kde bombardér se počítá jako 1 nosič a 1 hlavice i když hlavic nese více. Počet strategických nukleárních hlavic snižuje na 1550 pro každou zemi (asi dvě třetiny proti původní dohodě START), ale tento počet může být zvýšen o hlavice nesené právě bombardéry.