Za Malmströmové uzavřela EU zahraničně obchodní dohody za 325 miliard dolarů. Podařilo se mj. uzavřít dohodu se skupinou Mercosur (společný trh jihoamerických zemí), o níž se jednalo dvacet let. Sama evropská komisařka podotýkala, že mnozí byli přesvědčeni o nemožnosti podobné dohody.

Brusel dokázal také uzavřít obchodní dohody s Kanadou a Japonskem, zahájil jednání o otevření trhu s Austrálií a Novým Zélandem.

Jak se podotýká v příspěvku, podobná politika byla pravým opakem politiky Trumpova týmu, který se soustředil na ochranu zájmů USA. Malmströmová nejednou vyzvala Washington, aby plnil své závazky na ochranu globálního obchodu, v jehož formování sehrály USA svého času významnou roli.

Ochrana Světové obchodní organizace (WTO), kterou otevřeně napadal Trump, byla jednou z priorit evropské komisařky. V létě s jinými zeměmi projednávala možnost zřízení nového rozhodčího soudu mimo WTO, aby bylo možné obejít neochotu Washingtonu jmenovat nové soudce.

Odborníci podotýkají, že Malmströmová musela bojovat na dvou frontách. Tím druhým problémem se stala Čína, která nehledě na své mnohaleté členství ve WTO neotevřela svou ekonomiku v dostatečné míře. V této otázce dokázala první žena – evropská komisařka pro obchod najít odpověď na dumpingový import, kdy se zboží dodávalo za cenu nižší, než byly vlastní náklady.

Malmströmovou vystřídá v této funkci Phil Hogan, který byl dříve evropským komisařem pro zemědělství. Sama 51letá Švédka hodlá přednášet v Bruselu.

Některé  aktivity Malmströmové

V červenci letošního roku bylo informováno o tom, že od voleb Donalda Trumpa v roce 2016 se americká vláda snaží vyřešit problému údajné obchodní disproporce s Čínou, Japonskem a Evropskou unii. Malmströmová ve výboru Evropského parlamentu prohlásila, že „EU nepřijme řízený obchod, kvóty, omezení vývozu a pokud budou nová cla, přijde také odvetný krok.“

V dubnu jsme psali o tom, že Evropsaká unie nesouhlasila s rozhodnutím Spojených států o extrateritoriálním uplatnění zákona ohledně žalob kvůli zabavenému majetku na Kubě. Bylo to uvedeno ve společném prohlášení, které ve středu zveřejnily šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová a dosavadní evropská komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová.

„Evropská unie opět vyjadřuje svůj důrazný nesouhlas s extrateritoriálním uplatňováním jednostranných opatření týkajících se Kuby, která jsou v rozporu s mezinárodním právem.“

Dříve americký ministr zahraničí Mike Pompeo oznámil, že Spojené státy ode dne 2. května nebudou prodlužovat platnost výjimek pro zákon, který předpokládá možnost podání žaloby proti Kubě a zahraničním společnostem, a to v souvislosti s majetkem, který byl občanům USA zabaven po revoluci. To tak otevírá cestu pro podání žaloby.

Podle náměstkyně ministra zahraničí Kimberly Breierové mohli občané USA ke kubánským orgánům podat až 200 000 žalob ve výši desítek miliard dolarů.

V roce 1996 byl přijat tzv. zákon Helms-Burton. Ten stanovuje rozšíření hospodářských omezení nejen na Kubu, ale i na zahraniční společnosti, které s ní spolupracují, včetně získání výhod z majetku, zabaveného orgány ostrova, který před revolucí v roce 1959 patřil občanům USA nebo Kubáncům, kteří později získali americké občanství. Všichni američtí prezidenti však důsledně prodlužují odklad uplatňování ustanovení, jelikož to vyvolalo námitky v zemích, které mají ekonomické vztahy s Kubou.