Není divu, že lidé přemýšlí, jakou dobrou vodou se pravidelně zavodňovat. Není to zas tak dlouho, co unikla kanalizační voda do vodovodu v Dejvicích. Pamatujeme si na hospitalizované se zánětem střev a dalšími komplikacemi. Je neuvěřitelné, že honba za dokonale čistou vodou ale také není řešení. Proč? Čtěte níže.

Redaktorka z pořadu Černé ovce (ČT) Maria Křepelková před deseti lety informovala, že si lidé po zakoupení vodního filtru, který sliboval vodu čistou jako z pramene, donesli domů přístroj, který ve skutečnosti produkoval život ohrožující vodu destilovanou. Dlouhodobé pití vody bez minerálů je nebezpečné. Klienti firmy AQUEL Bohemia se tehdy cítili poškození. Potíž spočívala v tom, že tenkrát firma nabízela výrobek AQUEL 200 bez obtoku, čímž problém vznikl.

Tehdejší hlavní hygienik Michael Vít, náměstek ministryně zdravotnictví, potvrdil, že problém řešili.

Říká se – čistota půl zdraví. Zlí jazykové dodávají – špína celé. Zřejmě mají asi pravdu. Ideálně čistá voda může zabíjet

Destilovaná voda je čistá H20 bez minerálů a mikroelementů. Získává se varem a následnou kondenzací vodní páry. Závadná pro lidské zdraví se stává až dlouhodobým používáním, resp. při častém pití.

Na Stack Exchange

se dovídáme následující: „Po vypití příliš mnoho destilované vody se elektrolyty a důležité minerály z těla vyplavují, v těle to způsobuje elektrické abnormality vedoucí k nepravidelným a slabým srdečním rytmům, špatnému svalovému tonu, vysokému krevnímu tlaku a k únavě.“

Že destilka není vhodná pro běžné pití, na tom se shoduje nezávislé, neziskové expertní sdružení Československá asociace vodárenských expertů (ČSAVE). Sdružení se rovněž vyjadřovalo k vodním filtrům. 

„Natočil si skleničku z kohoutku v kuchyni a opatrně z ní upil. Prvé kapky ihned vyplivl; voda chutnala hrozně. Pak s trochou studu nad svou impulzivní reakcí se přinutil vypít zbytek. Už prvý doušek mu prozradil dost, aby mohl kapalinu identifikovat. Chutnala mu odporně proto, že byla vlastně zcela bez chuti; z kohoutku tekla čistá destilovaná voda. Jeho neznámí hostitelé zjevně neměli chuť riskovat nějak jeho zdraví…“ (A. C. Clarke: 2001 Vesmírná Odysea; Praha 1988, str. 179)

Destilovaná voda, jak již bylo zmíněno, je dosti kyselá, následek se dostaví v podobě okyselení krve (tzv. acidóza). O zdravotních rizicích, pijeme-li destilovanou vodu, můžeme číst na herbworks. Zdroj uvádí, že dle Mezinárodní zdravotnické organizace (WHO) může požívání destilované vody zapříčinit náhlou smrt. Pro srovnání – Radiožurnál uvádí, že i takové dlouhodobější pití vody slané (mořské) může mít stejně tragické následky, jež nakonec ústí do dehydratace a celkového kolapsu. K destilované vodě EuroClean připojuje: „Destilovaná voda je výsledkem procesu destilace, kdy dojde k oddělení všeho, co se ve vodě nachází a zbyde jen čistá H20. Destilovaná voda je čirá, průhledná kapalina, která může vypadat namodrale. Nemá chuť ani zápach.“ V ČR se ke kvalitě vody v rámci Státního zdravotnického ústavu vyjadřuje Národní referenční centrum pro pitnou vodu.

Traduje se prý historka, již uvádíme jen jako nedoložitelnou kuriozitu, (odborník přes anorganickou chemii nechce být citován přímo), že na jižních svazích Alp zhruba před sto lety byl prý zaznamenán případ, kdy vlivem geologických anomálií pili horalé vodu zbavenou minerálů, což působilo „záhadná“ onemocnění. Zeptali jsme se proutkaře a hledače vody, co by k tomu případně řekl.

Zdeněk Chvojka (proutkař): „Voda jakožto složka jídla či třeba piva má vliv na jejich chuť. Voda je živý organismus. Nasává do sebe látky, kudy teče. My proutkaři ji stopujeme a hledáme. Není pravda, že by voda byla úplně všude. Některé studně u řeky vodu mít nemusí. A ty, které ji mají, neobsahují prosáklou vodu z řeky. Tradovaná historka z Alp mi připadá méně pravděpodobná. Ale nevylučuji, že v seizmicky či tektonicky aktivní oblasti, kde jsou geologické zlomy a kde stoupá teplota atd., tam se opravdu mohou vyskytovat různé anomálie. Jen tak pro zajímavost, ve vodárnách možná stále chovají úhoře. Dříve to tak bylo určitě. Byli jako kanárci v uhelných dolech. Jakmile se zhoršila voda, úhoři hynuli.“ 

Pro zajímavost uvádíme, že dle studií Františka Kožíška pro WHO (Světovou zdravotnickou organizaci) si pro vypracování standardů destilované vody objednala Světová zdravotnická organizace studii, kterou již v 70. letech provedl tým vědců Institutu veřejného a obecného zdraví A. N. Sysina a Akademii věd SSSR pod záštitou profesora Sidorenka a doktora Rachmanina.

Během posledních třech desetiletí se destilovaná voda široce využívá pro zásobovaní vodními zdroji zemí, které mají omezený přístup k vodním zdrojům, zejména země severní Afriky, státy Arabského poloostrovu a Somálsko. Používají k tomu proces odsolování neboli desalinaci mořské nebo brakické vody. Nás ale zajímá především otázka neprůmyslové, osobní spotřeby vody, se kterou se potkáváme dennodenně.

Kolik litrů obyčejné vody vypitých naráz může zabít člověka?

Případy intoxikací vody se stávají za zcela výjimečných podmínek. K ohrožené skupině patří především závodníci na dlouhé vzdálenosti (nad 26 km), vytrvalostní cyklisté, vojáci na cvičeních nebo turisté, jejichž činnost bezprostředně souvisí s velkou konzumací vody, informuje portál healthline.com.

Zdravotnickydenik.cz k tomu

uvádí následující slova: „Američtí vědci tvrdí, že stačí šest litrů vody, aby zabila 75kilogramového člověka… Mezi příznaky otravy vodou patří bolesti hlavy, únava, pocení, zvracení, strnulost, křeče, desorientace… Rychlá a těžká hyponatremie způsobuje, že voda vstupuje do buněk mozku a to vede k otoku mozku, čehož výsledkem jsou záchvaty, koma, ztížené dýchání.“ 

Hyponatrémie je zředění elektrolytů v krvi, kterým je zejména sodík. Dochází k tomu ve chvíli, když hladiny sodíku klesnou pod 135 mmol/l, tvrdí americký portál MedicalNewsToday. Připomínáme, že úkolem sodíku je vyrovnání tekutin mezi vnitřní a vnější části buněk. Jakmile hladiny sodíku poklesnou v důsledku nadměrné spotřeby vody, dochází k otoku na buněčné úrovni.

Příčinou hyponatrémie je disfunkce ledvin, které nejsou schopné zpracovat nadměrný objem vody za krátké časové období. Proto je zásadní otázkou doba spotřeby vody. Podle výše citovaného portálu může ke zdravotním potížím dojít při konzumaci 3 – 4 litrů vody za krátké časové období. Podle studií, kde se zkoumaly důsledky hyponatrémie u vojáků a vězňu, by neměla konzumace převyšovat 1litr vody za hodinu. Běžní obyvatele však nemusí mít strach z intoxikace vodou.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.